15. èervence 1099 skonèila první a nejúspì¹nìj¹í køí¾ová výprava dobytím Jeruzaléma a vytvoøením Jeruzalémského království. Køí¾ové výpravy vyhlásila katolická církev. Byly to svaté války proti nekøes»anùm nebo pohanùm. V¹echny ostatní skonèily neslavnì.
V letech 1096 a¾ 1099 probìhla na základì výzvy Urbana II. první køí¾ová výprava, jí¾ se zúèastnilo mnoho významných pánù. Výpravy se zúèastnili pánové v èele s bratry Godefroyem a Balduinem z rodu lotrinských vévodù, normýnskými ¹lechtici Bohemundem a Tankredem z ji¾ní Itálie nebo jihofrancouzským hrabìtem Raimondem z Toulouse. Z Evropy v¹ak vyrazil i poèetný zástup prostých lidí pod vedením kazatele Petra Poustevníka, který je po rùzných obtí¾ích a excesech jako ¾idovské pogromy v Porýní, ocitl jako první na území Byzantské øí¹e. Vojenské akce probíhaly pøíznivì a protáhly se o tøi roky. Nejdøíve se podaøilo dobýt maloasijskou Nikaju, èím¾ se otevøela cesta k Eufratu a do Sýrie. Následovala obtí¾ná cesta tì¾kým terénem pøed Kilikii. Èást køi¾ákù potom zamíøila k Eufratu a po dobytí mìsta Edessa zde zalo¾ili první køi¾ácký stát. Hlavní voj smìøoval k Antiochos, které se po dlouhém a nároèném obléhání podaøilo dobýt.
Více o výpravì na: https://sever.rozhlas.cz/krize-a-krev-dobyti-jeruzalema-15-cervence-1099-7976167