Kalendárium
Datum:
17.12.2021 07:19
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
V prosinci roku 1770 se v Bonnu narodil Ludvík van Beethoven, zemøel 26.3. 1827 ve Vídni. Datum narození je pravdìpodobnì 16.l2., zápis v matrice hovoøí o køtu 17.12.1770. Mládí tento génius nemìl pøíli¹ lehké, otec byl alkoholik a po smrti matky se Ludvík staral o své mlad¹í bratry.Od roku 1792 ¾il Ludvík van Beethoven trvale ve Vídni a studoval u významných skladatelù Josepha Haydna, Antonia Sallieriho, Johanna G. Albechtsbergera a Johana Schenke.
Díky své oblibì u aristokracie ze zemí Habsburského mocnáøství, øadì èeských aristokratù a jejich finanèní podpoøe se mohl ¾ivot jako svobodný umìlec.
Od 25 let trpìl poruchou sluchu, která se zhor¹ovala a¾ k naprosté hluchotì. Kvùli této osobní tragédii se cítil být izolován vydìlen ze spoleènosti. Byl v¹ak prvním komponistou, který s takovouto chorobou úspì¹nì bojoval. Svá nejlep¹í díla vytvoøil témìø hluchý a nikdy je nesly¹el.
V letech 1811 - 1812 pobýval umìlec na doporuèení lékaøe i v lázních Teplice v Èechách. Zde vznikají nádherná díla, VII,. symfonie, v ní¾ cítíme výraz Beethovenova vnitøního uvolnìní, je¾ Beethoven cítil na osamìlých toulkách. V Teplicích se setkává i s Johanem Goethem, názorovì se v¹ak velikáni neshodli.
Pøi své druhé náv¹tìvì Teplic napsal Beethoven bìhem dvou dnù /6. a 7.7.1812/ legendární dopisy Nesmrtelné milence.
V¹echny ¾eny v jeho ¾ivotì o, které ucházel, a nebylo jich málo, Beethovena odmítly, dopisy jsou projevem jeho touhy po pøátelství a lásce milované a milující ¾eny.
Nejednotní zùstávají badatelé v tom, kdo byla ona ¾ena, která tak hluboce zaujala Beethovena.
A zde text, který se objevuje v rùzných podobách:
"Mùj andìli, mé v¹echno, mé já! Dnes jen nìkolik slov" Naè ten hluboký ¾al, kde hovoøí nezbytnost? Mù¾e na¹e láska trvat jinak ne¾ obì»mi, tím, ¾e nebudeme po¾adovat v¹echno? Mù¾e¹ to zmìnit, ¾e nejen docela má, já nejsem docela Tvùj? Ach Bo¾e, ohleï do krásné pøírody a uklidni mysl nad tím co musí být! Láska si ¾ádá v¹eho, a to právem, tak je to u mne s Tebou, u Tebe se mnou...... Rozvesel se! Zùstaò mým vìrný, jediným pokladem, mým v¹ím, jako já Tobì! Ty trpí¹, má nejdra¾¹í bytosti. Uèiò, abych mohl ¾ít s Tebou! Jaký ¾ivot!!! Bez Tebe!!! Není na¹e láska vpravdì nebeskou stavbu??, také tak pevná jako klenba nebeská
Mohu ¾ít buï jen docela s Tebou, anebo vùbec ... Buï klidná. Jen budeme-li klidnì pohlí¾et na svùj ¾ivot, mù¾eme dosáhnout cíle - ¾ít spoleènì. Buï klidná!! Miluj mì!!
Dnes, vèera, jak v slzách tou¾ím po Tobì, Tobì, Tobì. Mùj ¾ivote, mé v¹echno! Sbohem!! Ó, miluj mì dál, nepodceòuj nikdy nejvìrnìj¹í srdce svého milovaného Ludvíka. Nav¾dy Tvùj, nav¾dy má, nav¾dy svoji".
Hudební génius Ludvík van Beethoven trpìl samotou, jeho slova: jsem sám, úplnì sám, èasto znìla na procházkách teplickými parky.
Dílo Ludvíka van Beethovena je obrovské, devìt symfonií, asi vìt¹ina z nás sly¹ela IX. symfonii s Ódou na radost, jsou to i vokální díla, klavírní koncerty, houslové sonáty.