Pøeneseme se do svìta hudby a pøipomeneme si narození èeského hudebního skladatele Ladislava Vycpálka, nar. 23. února 1882 v Praze (zemøel 9.1.1969 tamté¾).
Pocházel z hudební rodiny. Od ètyø let hrál na housle a na klavír. Po studiích na gymnáziu se pøihlásil na Filosofickou fakultu University Karlovy, kde studoval èe¹tinu a nìmèinu. Znalost literatury mu pozdìji pomohla pro volbu vynikajících textù, které zhudebòoval, ale i pro vlastní tvorbu. V pozdìj¹ích letech jeho texty zhudebnil Vítìzslav Novák nebo Josef Suk st. Po studiích se stal odborným pracovníkem univerzitní knihovny a kromì tohoto zamìstnání studoval soukromì skladbu u Vítìzslava Nováka. Jako violista úèinkoval v nìkolika komorních souborech a také komponoval. V r. 1909 byly provedeny dvì jeho písnì. Byl zdatným organizátorem a od r. 1924 byl èlenem Èeské akademie vìd a umìní. V pozdìj¹ích letech byl èlenem poradního sboru Národního divadla a vedoucím hudebního odboru Umìlecké besedy. Za svou èinnost získal Státní cenu, titul Zaslou¾ilý umìlec a titul Národní umìlec.
Psal orchestrální skladby (Dívka z Lochroyanu, Vzhùru srdce), komorní skladby, pøevá¾nì pro housle a violu, klavírní skladby, písnì (Tichá usmíøení, Slavnosti ¾ivota, Moravské balady, Na rozlouèenou aj.), kantáty a sbory.