Èo, alebo kto je Boh?
Datum:
30.06.2016 18:41
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
Znièí nás to, co není vùbec vidìt?
Èlovìk dne¹ka je èlovìkem hmoty, uznávajícím jen to, co vidí, co doká¾e ohmatat, co podle nìj reálnì existuje a co mu pøiná¹í nìjaký viditelný a hmotný prospìch. Pouze to je hodné jeho úsilí, námahy a odøíkání.
V¹e ostatní, co do vý¹e zmínìné kategorie nepatøí, co¾ tedy není mo¾né vidìt, ohmatat a co z hmotného hlediska lze pova¾ovat za neexistující, to v¹e je pro souèasných lidí bezpøedmìtné a nehodné pozornosti.
A pøece! Pøece ka¾dodennì disponujeme nesmírnou neviditelnou energií, jejím¾ prostøednictvím si ve svém materiálním ignorantství vùèi v¹emu neviditelnému sami pro sebe formujeme zkázu, záhubu a znièení.
Podívejme se na na¹e slova a èiny. Slova sly¹et a èiny vidìt. V ¾ivotì èlovìka existují mnohé situace, ve kterých je nucen ovládat se v tom, co øekne a co udìlá. Pokud by toti¾ nedával pozor napøíklad na svá slova, mohl by být trestnì stíhán za køivé obvinìní a osoèování. A podobné je to i s na¹imi èiny. Nemù¾eme si prostì dìlat cokoli a chovat se jakkoliv, proto¾e bychom se mohli ocitnout ve vìzení, nebo bychom mohli ztratit dobrou povìst. Èlovìk se prostì musí ovládat a dbát na to, co udìlá a co øekne.
Vezmìme si tøeba takový malý pøíklad nutnosti ovládání se v øeèi. Existují lidé, který z urèitého lokál patriotismu, nebo jen ze zvyku øíkají doma náøeèím, av¹ak na veøejnosti, v úøadech a ve ¹kolách se sna¾í mluvit spisovnì. No a podobných pøíkladù, kdy se èlovìk doká¾e, ba dokonce musí dokázat ovládat ve své øeèi, jako¾ i ve svém jednání je mnoho. Doká¾e se a musí se dokázat ovládat, proto¾e se jedná o vìci viditelné a v¹em reálnì vnímatelné, za které nese osobní zodpovìdnost.
Ka¾dý èlovìk v¹ak zároveò manipuluje i s mohutnými, skrytými energiemi, které dává do pohybu svým my¹lením. Ale proto¾e pro materialistického èlovìka dne¹ní doby v¹echno to, co se nedá osahat a není viditelné neexistuje, dovolují si lidé v oblasti vlastního vnitøního ¾ivota cokoliv. Dovolují si myslet doslova na cokoliv! I na to nejbizarnìj¹í, nejfantastiètìj¹í, nebo nejska¾enìj¹í domnívajíce se, ¾e je to èistì jejich osobní vìcí, pokud to nikdo nevidí.
Èlovìk dne¹ka je sice schopen pøipustit, ¾e jeho nikým neviditelné my¹lení a inteligence existují a na vzdìlání, které je èistì vnitøní, rozumovou kvalitou jsou ochotni vynalo¾it i nemalé finanèní prostøedky. Ale jakékoliv jiné, vlastní my¹lenky a uva¾ování pova¾ují za cosi bezvýznamného a podru¾ného, ​​co je èistì jejich osobní zále¾itostí a co v podstatì nemá ¾ádnou cenu a tedy ani ¾ádný dopad na jejich ¾ivot.
Co by se tedy stydìli udìlat, èi dokonce i jen vyslovit, tím se klidnì zabývají ve svém my¹lení, proto¾e to nikdo nevidí a proto¾e jsou pøesvìdèeni, ¾e si to mohou dovolit. A tak si to dovolují!
Vnitøní my¹lenkový ¾ivot lidí je z tohoto dùvodu plný neuvìøitelné nízkosti, malosti, ¹píny, povrchnosti, zvrhlosti, agresivity, závisti, chamtivosti, sobectví a je¹tì mnohého jiného. Vnitøní my¹lenkový ¾ivot lidstva se podobá stoce, plné bahna a v¹eho mo¾ného odpadu.
Jaké ale musí mít následky taková lehková¾nost a absolutné ignorování ovládání se v my¹lení? Co to musí lidem pøinést?
Jakmile zformujeme nìjakou my¹lenku, ¾ivá síla, proudící stvoøením a pronikající v¹em, tedy i èlovìkem samotným vlije do námi vytvoøené my¹lenky ¾ivot a vytvoøí z ní zcela konkrétní formu. Konkrétní formu, pøesnì a bez pøíkras odpovídající obsahu dané my¹lenky. No a tato my¹lenková forma je pak po svém vzniku pøitahována podle zákona stejnorodosti do centrály my¹lenkových forem stejného druhu. A toto shroma¾di¹tì stejnorodých my¹lenkových forem mohutní stále více a zpìtnì pùsobí nejen na èlovìka, který do nìj svou my¹lenkovou formou pøispìl, ale i na celé lidstvo.
A proto¾e my¹lenkový ¾ivot lidí je ¾el v souèasnosti takový, jaký je, vznikly a neustále mohutní energetické my¹lenkové centrály pøedev¹ím negativního druhu, které zpìtnì pùsobí na jednotlivce, kteøí je vytvoøili a neustále ¾iví, jako¾ i na celé pozemské lidstvo.
No a lidé, nic netu¹ící o tìchto skuteènostech, lidé, domnívajíce se, ¾e na jejich my¹lenkový ¾ivot clo neplatí, lidé, pøesvìdèeni o tom, ¾e ve svém vlastním nitru a ve svých my¹lenkách si mohou dìlat co jen chtìjí, tito nevìdomí lidé ¾iví prostøednictvím jemných energií svého my¹lení obrovské a jejich pøièinìním stále se zvìt¹ující my¹lenkové centrály závisti, chamtivosti, sobectví, nenávisti, agresivity, nízkosti, zvrhlosti a tak dále a tak dále.
No a jak ji¾ bylo øeèeno, akumulováno zlo z tìchto my¹lenkových centrál pùsobí zpìtnì na své tvùrce, ale i na celé lidstvo a podnìcuje jej k ¹patnému. Je to jako obludný a stále rostoucí kolotoè nízkosti a zla, který ve svém ustavièném pùsobení na lidi strhává dokonce i ty, kteøí jsou lep¹ími. Strhává je ke zlu, které by snad oni sami nikdy nedìlali a kterým by se oni sami od sebe nikdy vnitønì nezabývali.
A tak se na¹e zemì spolu s jejími obyvateli pomalu propadá do temnoty, proto¾e temné a neustále rostoucí energetické centrály nejrozliènìj¹ích lidských nízkosti ji pomalu, ale jistì strhávají do záhuby. Do záhuby, spoèívající v absolutním potlaèení v¹eho vy¹¹ího, vzne¹enìj¹ího, èistìj¹ího a u¹lechtilej¹ího, co se v lidech nachází. Do katastrofálního úpadku ducha a lidskosti. Do úpadku ducha, který musí nakonec vyústit do úpadku reálného a hmotného.
Toto je cesta zkázy, kterou dnes kráèí lidstvo. Cesta zkázy, skrývající se v podceòování a ignorování subtilních energií vlastního my¹lení, co se navenek projevuje úpadkem v¹ech vy¹¹ích hodnot ve vzájemných vztazích mezi lidmi a ve spoleènosti.
Pokud se to nezmìní, èeká nás konec! Konec duchovní a hmotný. Za situace, jaká vládne na zemi dnes je to u¾ jen otázkou èasu.
Zmìnit je to v¹ak mo¾né pouze prostøednictvím poznání tìchto skuteèností. Pouze pochopením obrovské zodpovìdnosti za vlastní, osobní, vnitøní ¾ivot, jeho¾ kvalita pøiná¹í rozkvìt a nekvalita úpadek a zhroucení lidské civilizace.
Zmìna k lep¹ímu a zároveò cesta lid¹tìj¹ímu a mnohem hodnotnìj¹ímu ¾ivotu na zemi je tedy spojena s pøevzetím osobní odpovìdnosti ka¾dého èlovìka za své my¹lení. Lidé si musí uvìdomit, ¾e ve svém nitru ji¾ nesmí ¾ivit nízkost a zabývat se zlem, ale naopak, ¾e toto musí vytìsnit a ve svém nitru rozvíjet pouze dobro a dopøát pozornosti pouze u¹lechtilému. Tímto zpùsobem se pak zaènou vytváøet a sílit energetické shroma¾di¹tì my¹lenek mnohem u¹lechtilej¹ího druhu. Zároveò zaènou chøadnout a zmen¹ovat se shluky dosavadní nízkosti a neèistoty. U¹lechtilej¹í my¹lenkové centrály budou pozitivním zpùsobem ovlivòovat my¹lení a jednání jednotlivcù a tím se zaène zlep¹ovat v¹echno kolem nás. Vztahy ve spoleènosti i mezi lidmi. A zem se ji¾ nebude pøepadávat do temnoty, ale naopak stoupat ke Svìtlu.
Èlovìèe, dbej proto na èistotu a u¹lechtilost svého vnitøního ¾ivota! Stane¹ se tím strùjcem vzestupu civilizace, ale i strùjcem vzestupu sebe samého!
Èlovìèe, uvìdom si, ¾e ve tvých rukou a ve tvém nitru se skrývá klíè k lep¹í budoucnosti. K lep¹í budoucnosti na¹eho svìta i tebe samého! Vykroè proto s plnou vá¾ností tímto smìrem a pøestaò podceòovat význam toho, èím se zabývá¹ ve svém nitru. Nebo» v podceòování tìchto skuteèností se pro tebe i pro tento svìt skrývá zkáza.
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©