Dnes pøipomenu malíøe, kterého mo¾ná pøíli¹ neznáme.
17.10. 1862 v obci Horní Dlouhá Louèka se narodil Emil Czech, zemøel 7.7. 1929.
Moravský malíø nìmecké národnosti, pocházející z rodiny sládka v pivovaru Øádu nìmeckých rytíøù v Horní Dlouhé Louèce na Unièovsku, získal první výtvarné vzdìlání na soukromé ¹kole kreslení. Následovalo studium na vídeòské umìleckoprùmyslové ¹kole a spolupráce s malíøem Eduardem Veithem. Tato spolupráce byla pro Czecha velkým pøínosem, získal od nìj zku¹enosti a pøevzal i jeho styl symbolistní malby, platný pro jeho poèáteèní tvorbu. Od roku 1890 mìl vlastní ateliér ve Vídni. Vytvoøil nástropní malby v divadle v Lublani nebo v dvorním kostele v Innsbrucku. Koncem století obdr¾el velkou zakázku v Èeských Budìjovicích, nìkolik portrétních obrazù starostù mìsta, øeditelù muzea a významných osobností mìsta. Pùvodnì tvoøil spí¹e dekorativní malby, od figurální tvorby se pozdìji dostal k portrétùm a malbì vídeòských mìstských scén. V letních mìsících zají¾dìl na Moravu za pøíbuznými. Kdy¾ se koncem svìtové války trvale usadil v Dlouhé Louèce, zamìøil se na krajinu a scény z venkovského ¾ivota, maloval nádherná ¾ivoucí záti¹í.