Kalendárium
Datum:
21.03.2019 06:48
Od:
Karla I. (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
Jaro je spojeno s poezií a tak si dnes pøipomeneme skoro neznámou èeskou básníøku Simonettu Buonaccini, vlastním jménem Ludmilu ©ebestovou, nar. 21. bøezna 1893 v Pelhøimovì (zemøela 29.5.1935 v Praze) v pouhých 42 letech.
Simonetta Buonaccini byl pseudonym, pod kterým tvoøila.
Narodila se v rodinì gymnaziálního profesora. Její matka byla pøítelkynì Eli¹ky Krásnohorské a sama se sna¾ila tvoøit pod pseudonymem Anna Ledecká.
Malá Ludmila psala básnì, zpívala a hrála divadlo od útlého dìtství a první její básnì byly oti¹tìny v ®enských listech.
Byla krásná, inteligentní a èasto støedem pozornosti mu¾ské spoleènosti. Psala lyrické ver¹e. Její básnì byly pøevá¾nì umístìné do exotických pøímoøských krajin. Jsou to zá¾itky z cest po Francii, Tunisku a Itálii. Spolu s Jarmilou Urbánkovou tvoøily vrchol lyrických básníøek meziváleèného období. Obdivovali ji mnozí básníci, napø. Franti¹ek Halas, Arne Novák a Franti¹ek Xaver ©alda, který byl dokonce jejím dùvìrným pøítelem. Franti¹ek Halas pak po dobu svého ¾ivota peèoval o odkaz jejich básní.
V muzeu v Pelhøimovì a v Památníku národního písemnictví se s ¾ivotem a dílem této básníøky mù¾ete je¹tì seznámit. Pro mnohé z nás je v¹ak u¾ neznámá.
Z jejího díla pøipomínám básnické sbírky Lampa v oknì, Odi e tamo, Sirenin ocas, Mùj prsten le¾í pod moøem, Browning a rù¾e a Na chùdách snu. A právì z této poslední sbírky pøikládám úryvek básnì:
Pøichází divná, nemoudrá hodina,
nìkdo tì zítra u¹krtí pro tento sen,
to proto, ¾e jsi básníøka, která na hvìzdy
vzpomíná,
kdy¾ je ¾ivoucí den.
Oni mne zabijí, oni mne zabijí
a já jsem v¹ecko jinak vidìla a chtìla,
já jsem z tìch, kteøí ¾ijí a ne¾ijí,
já jsem jen ¾ivot si vymý¹lela.
Teï tu na hranici stojím,
v ruce mi rozkvétá trnitý kvìt.
Pranic mi nenapadá, jenom se bojím
a neznám cesty tam, ani zpìt.
(rukopisná báseò z archivu PNP, básnì z let 1927–1929)