Franti¹ek Ignác Platzer, narozený 6.6. 1717 /nìkdy uvádìno 6.7./ byl èeský pozdnì barokní sochaø a øezbáø, pøíslu¹ník rodiny øezbáøù ze západních Èech. Byl synem øezbáøe a kameníka Jana Platzera v Plzni a zakladatelem sochaøské dílny èinné v Praze v nìkolika generacích.
Vyuèil se ve Vídni v ateliéru J. R. Donnera. Spojil ve svém díle pokrokové snahy vídeòského sochaøství druhé poloviny 18. století s domácí tradicí Brokofù a Matyá¹e Brauna.
V Praze zalo¾il velkou dílnu, která dodávala celé soubory øezbáøské a kamenosochaøské výzdoby pro kostely, klá¹tery, zámky a zámecké zahrady v celých Èechách. Velmi rychle se stal nejpøednìj¹í osobností èeského sochaøství a snadno získal ty nejpresti¾nìj¹í zakázky.
Ze zahradních plastik je nejproslulej¹í jeho sochaøská výzdoba zámeckého parku v Dobøí¹i, dále sochy v zámeckém parku v ®ehu¹icích, výzdoba terasy zámku v Beèvárech aj. Ignác Platzer se také jako jediný v té dobì uplatnil pøi výzdobì Karlova mostu, kam dodal souso¹í sv. Norberta, které nahradilo znièené souso¹í z dílny Jana Brokoffa. Stopy svého pùsobení zanechal i v klá¹terním kostele v Teplé, ve Strahovském klá¹teøe, a jinde.
Jako umìlec pøedstihl Franti¹ek Ignác Platzer své èetné sochaøské vrstevníky neomylným výrazem svého projevu, dával prùchod radostné ¾ivotní pohodì doby kavalírù, pastýøù a krásných zahradnic, jeho figury se dokonce vzná¹ejí v jakémsi taneèním rytmu. Byl pohotový kreslíø a modelér, bohatá pozùstalost jeho sochaøských návrhù je ulo¾ena v Národní galerii.
Franti¹ek Ignác Platzer zemøel 27.8. 1787 v Praze.