Dnes si pøipomeneme èeského architekta, návrháøe nábytku, malíøe, autora mnoha publikací, který se vìnoval ochranì památek a byl významným mecená¹em. Tím v¹ím byl Josef Fanta, nar. 7. prosince 1856 v Sudomìøicích u Tábora (zemøel 20.6.1954 v Praze).
Vystudoval architekturu a po studiích se stal asistentem Josefa Zítka pøi stavbì Národního divadla v Praze. Dodnes stojí pøed Národním divadlem novorenesanèní lampa, kterou vytvoøil právì Josef Fanta. Pak pùsobil jako asistent a pozdìji profesor na ÈVUT a od r. 1918 byl èlenem Èeské akademie vìd a umìní.
Autorsky se podílel na stavbách Hlávkových kolejí v Praze, odbavovací budovì døívìj¹ího Nádra¾í císaøe Franti¹ka Josefa, budov ondøejovské observatoøe, domu Hlahol v Praze nebo Mohyly míru (památník bitvy u Slavkova). Jeho dílem je také budova dne¹ního Ministerstva prùmyslu a obchodu v Praze. Kromì toho se zabýval i rekonstrukcemi památek, napø. kostela sv. Václava na Zderaze a Slavína na Vy¹ehradì. Navrhoval náhrobky, sgrafita, výzdobu interiérù a umìleckoprùmyslových dìl. Je pova¾ován za tvùrce secesní architektury a navazoval v ní na èeskou novorenesanèní tradici 19. století.
Je autorem sgrafita na Václavském námìstí na Wiehlovì domì è. 792 spoleènì s Mikolá¹em Al¹em.
Pøipomínám i jeho dílo O svérázu krojovém a bytovém, které napsal v r. 1895.
V r. 1926 mu byl udìlen èestný titul doktora technických vìd ÈVUT v Praze.