Den zhynul, cvrèek hrany zvoní
a staré duby hlavy kloní,
spí v háji mech i kapradí,
dol usíná a v mlhy ¹ero
hvìzd drobounkých se kmitá stero-
nu¾, dobrou noc, kdo je¹tì bdí!
Ji¾ v bezpeèí lne ptáèek k ptáèku,
i vánek spí, kol ani mráèku,
¹um vlnek tlumí spánku moc:
hnìv usnul, láska bdí i ve snu,
dech matky cítím, v sen kdy klesnu-
nu¾, hvìzdy strá¾né, dobrou noc!