Byl pozdní veèer - první máj -
veèerní máj - byl lásky èas.
Hrdlièèin zval ku lásce hlas,
kde borový zavánìl háj.
O lásce ¹eptal tichý mech;
kvìtoucí strom lhal lásky ¾el,
svou lásku slavík rù¾i pìl,
rù¾inu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v køovích stinných
zvuèelo temnì tajný bol,
bøeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná svìtù jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
I svìty jich v oblohu skvoucí
co ve chrám vìèné lásky vze¹ly;
a¾ se - milostí k sobì vroucí
zmìniv¹e se v jiskry hasnoucí -
bloudící co milenci se¹ly.