Moc se mi líbí básnièka, kterou napsala o Praze Jana Reichová.
Tak jsem ji z dne¹ního èlánku vytáhla i tady.
Vzpomínka na Prahu
(Jana Reichová)
Dostala jsem obraz krásný
podobající se básni
o lásce a o køehkosti,
o slávì i bezmocnosti.
Zas tì vidím mìsto moje,
Vltavu i mosty tvoje,
podloubí tvá, prùchody a dvory,
stará námìstí se sloupy je¾ zahánìla mory,
vì¾e, které zdola v¾dycky lekaly mi,
snad ¾e dlouhé vìky se v nich skryly.
Pøíkré cesty z Letné a z Petøína dolù,
úsmìvy tvých malovaných apo¹tolù,
v¹echno to co patøí jenom tobì,
èím pøetrvá¹ v ka¾dé dobì,
to co kouzlí obraz krásný,
který mù¾e býti básní
o lásce a o køehkosti,
o slávì i bezmocnosti.