Èo, alebo kto je Boh?
Datum:
15.09.2017 15:53
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
Katastrofální letní vedra jako varování lidstvu!
Absolutnì nikdo nemohl pøehlédnout mimoøádné, témìø doslova africká vedra tohoto léta. Byla nejvìt¹í po celou dobu hydrometeorologických mìøení na na¹em území. Sucho, které je doprovází, negativnì poznamenalo mno¾ství i kvalitu obilovin v leto¹ní sklizni a s nejvìt¹í pravdìpodobností negativnì poznamená i úrodu podzimních plodin.
A právì bìhem jedné z vln tìchto obrovských veder se v médiích objevila zpráva, ¾e 2. srpna jsme vyèerpali ekologický limit na¹í planety na rok 2017 a od tohoto dne zaèínáme ¾ít na takzvaný enviromentální dluh. To znamená, ¾e spotøebováváme více pøírodních zdrojù, ne¾ biosféra mù¾e nahradit jeden rok.
Tento prùlom nastává ka¾dým rokem o nìkolik dnù døív, co naznaèuje, ¾e na¹e "potøeby" se neustále zvy¹ují. A i kdy¾ ekosystémy jsou v podstatì velmi odolné, pokud se dostanou za urèitý "bod zlomu", mohou se zhroutit a pøestat fungovat. A my se k tomuto bodu na¹ím bezohledným jednáním ka¾dým rokem více a více pøibli¾ujeme.
S ohledem na vý¹e uvedené skuteènosti je v¹ak velmi dùle¾ité pochopit jejich vzájemné, hluboké propojení. Propojení mezi extrémními vedry na jedné stranì a stále se zvy¹ujícím, enviromentálním dluhem na druhé stranì, proto¾e právì prostøednictvím veder, sucha a jiných pøírodních anomálií zaèínáme být stále intenzivnìji konfrontováni s nezvratnými splátkami na¹eho dluhu vùèi ekologickým zdrojùm planety Zem. Je to prostì nezbytná daò za její bezohledné drancování. A pokud se nevzpamatujeme a nezastavíme, ani pøíroda se nezastaví ve svém hromadìní stále vìt¹ích, extrémních klimatických jevù.
Nejdùle¾itìj¹í otázkou tedy je, zda jsme schopni v této souvislosti vyvodit sami vùèi sobì nìjaké konkrétní dùsledky? Zda jsme ve svém ¾ivotì ochotni nìco zmìnit? Zda jsme ochotni pøehodnotit hierarchii svých hodnot a svùj zpùsob ¾ivota tak, abychom na¹im vlastním dílem pøispìli ke zlep¹ení celkové situace? Zda jsme ochotni omezit na¹e potøeby natolik, ¾e se stanou environmentálnì pøijatelnými?
Lidé v¹ak ¾el nemìní absolutnì nic ve svém my¹lení, ve svých hodnotách, ve svých potøebách, ani ve svém pøístupu k pøírodì a k jejím zdrojùm, proto¾e podle jejich názoru mohou nìco zmìnit pouze ti, kteøí mají skuteènou moc, skuteèné bohatství a tím pádem i nejvìt¹í podíl na drancování planety.
Je sice pravdou, ¾e ti nejbohat¹í, nejmocnìj¹í, nejchamtivìj¹í a nejbezohlednìj¹í mají nejvìt¹í vinu na tomto drancování, av¹ak právì k jejich ¾ivotnímu stylu, právì k jejich "hodnotám", k jejich blahobytu, k jejich konzumu, k jejich plýtvání a k jejich rozhazování vzhlí¾ejí obyèejní lidé jako k ideálu. Jako k nìèemu velkému. Jako k nìèemu, co by taky rádi dosáhli, kdyby mìli to ¹tìstí.
Pro vìt¹inu obyèejných lidí je tedy tento ¾ivotní styl ideálem. Pova¾ují jej doslova za nejdùle¾itìj¹í hodnotu ¾ivota! Za hlavní hodnotu bytí!
A ¾el, právì tímto zpùsobem se prázdné, ubohé, materialistické a sebevra¾edné hodnoty nejbohat¹ích, nejmocnìj¹ích, nejbezohlednìj¹ích a nejchamtivìj¹ích stávají hodnotami celého lidstva. Hodnotami celé civilizace! Hodnotami témìø ka¾dého jednotlivce, s výjimkou nìkolika jinak uva¾ujících.
Ne ka¾dý samozøejmì tohoto cíle dosáhne, ale témìø ka¾dý tyto hodnoty vnitønì uznává a usiluje se o nì, co¾ se navenek projevuje vzrùstající chamtivostí, bezohledností, materialismem a konzumem. Projevuje se to touhou po penìzích, majetku, moci, kariéøe a touze mít více a více.
Toto jsou "ideály" na¹eho svìta, pøedstavující zásadní hodnotovou platformu vìt¹iny lidí, co¾ má za následek nièení a drancování na¹í planety, proto¾e ka¾dý jedinec se sna¾í uplatòovat tyto "ideály" na té pozici, na jaké se právì nachází, se snahou vy¹vihnout se co nejrychleji k elitì.
A v¹ichni tito obyèejní lidé, spolu s elitou nejbohat¹ích jsou ¹kùdci planety Zemì. Jsou vinni za zhor¹ování klimatických pomìrù na Zemi, proto¾e k tomu pøispívají svým vlastním dílem a podle svých vlastních mo¾ností. Nebo» ve svých ¾ivotech, ve svých názorech, ve svém my¹lení a ve svém jednání usilují pøesnì o ty samé "hodnoty", jako bohatí. Nicménì vedry, které jsme mìli mo¾nost za¾ít bìhem tohoto léta nám pøíroda jasnì ukazuje sebevra¾ednou zvrácenost "hodnot", které ná¹ svìt uznává.
Pokud nechceme svou planetu znièit a tím pádem znièit také sami sebe, èili ji¾ jenom èistì kvùli vlastnímu pøe¾ití bychom se mìli zøíci zvrácených hodnot materialismu, kariérismu, u¾ívání si a nenasytné touhy mít stále více a obrátit se ke skuteèným hodnotám. K hodnotám ducha! K hodnotám ducha, jejich¾ hromadìním a nabýváním nebudeme kolem sebe nic drancovat a nièit, ale naopak, v¹e povzná¹et.
Ne tedy mít, ale být! Sna¾it se v ka¾dé situaci o dobro, spravedlivost, ohleduplnost a skromnost. Usilovat o to být èlovìkem vysokých a u¹lechtilých hodnot, v jeho¾ hodnotové hierarchii stojí tyto hodnoty mnohem vý¹e, ne¾ hodnoty materialismu a proto nemù¾e sklouznout do materialistického otroctví, plného zla, nespravedlnosti a bezcharakterností vùèi ostatním kvùli dosahování hmotných výhod.
Záchrana ¾ivota na planetì Zemi tedy spoèívá ve zmìnì hodnotové orientace! Hodnoty èistì hmotné, konzumní a materiální, které jsou hodnotami destruktivními, kdy¾ stojí na prvním místì musí být proto na vrcholu hodnotové hierarchie ka¾dého èlovìka nahrazeny hodnotami ducha a vysokých, u¹lechtilých ctností. Hodnotami dobra, spravedlnosti, lidskosti, skromnosti, jednoduchosti a nenároènosti v potøebách!
A toto je pøesnì tím, co mù¾e, ba musí udìlat ka¾dý èlovìk sám za sebe pokud chce, aby nás pøírodní dìní, které se ji¾ zaèíná bouøit vùèi na¹í arogantní bezohlednosti nakonec v¹ech nesmazalo z povrchu zemského.
Nikdo není tak malý a nevýznamný, aby tohle nemohl udìlat sám za sebe. Aby nemohl pøispìt ke zlep¹ení celkové situace tím, ¾e zmìní svou vlastní hodnotovou orientaci. Aby se nemohl uskromnit ve svých potøebách. Aby nemohl brát více ohled na pøírodu a její mo¾nosti.
Nebo» jak ji¾ bylo øeèeno, jedinì pokud svou ¾ivotní energii vlijeme do hromadìní pokladù ducha, èím více je budeme nabývat, tím bude na zemi líp.
Pokud v¹ak nasmìrujeme ve¹kerou energii ke hromadìní hmotných hodnot, nikdy nebudeme mít dost a v¾dy budeme chtít je¹tì víc. A prostøednictvím tìchto svých, stále rostoucích sobeckých nárokù budeme nièit a drancovat v¹echno kolem sebe, dokud nakonec svou rodnou planetu a tím pádem i sami sebe zcela neznièíme.
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©