Èo, alebo kto je Boh?
Datum:
16.11.2017 17:21
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
Holá pravda o váleèných ¹tváèích! Netu¹íte, kdo v¹echno mezi nì patøí
V dne¹ní dobì pravdìpodobnì málokdo sleduje ruské filmy o boji proti nìmeckému fa¹ismu bìhem druhé svìtové války. Filmy na toto téma vznikají v Rusku také v souèasnosti, a navzdory urèitým vìcem, které by se jim daly vytknout, proto¾e nakonec ka¾dému filmu se dá nìco vytknout, jsou obecnì nositeli jednoho velmi hlubokého poselství.
Ukazují, jak obyèejní lidé, kteøí doposud ¾ili pøedev¹ím ve smyslu ni¾¹ího dobra, zamìøeného na svùj vlastní prospìch, dokázali pøekonat sami sebe. V hranièní situaci se toti¾ stali schopni polo¾it své vlastní ¾ivoty, v¹echny své nadìje a v¹echno své vlastní souèasné a budoucí potencionální dobro za dobro vy¹¹í. Za dobro národa, který byl napaden dobyvateli. Za spravedlnost, lidskost a mír!
Nebo» pokud odhlédneme od vysoké politiky a v¹ech ostatních, zákulisních politických machinací, válka milionù obyèejných ruských vojákù proti rozpínavosti nìmeckého fa¹ismu, který náhle vpadl do jejich vlasti byla válkou spravedlivou, proto¾e byla válkou obrannou.
Ale také nìmeètí vojáci obìtovali svùj ¾ivot! Nicménì, ve válce dobyvaèné a tedy nespravedlivé. Ve válce, zpùsobené nadmìrnì vystupòovaným, nacionálním egoismem, který si právem nadøazené rasy dìlal nárok na nový ¾ivotní prostor na úkor jiných, rasovì ménìcenných.
Vojenský konflikt mezi fa¹istickým Nìmeckem a tehdej¹ím Sovìtským svazem má tedy hlub¹í a dosud nerozpoznanou dimenzi. Ukazuje nám toti¾, kam to a¾ mù¾e dospìt, pokud se zamìøíme pouze na dobro vlastní, egoistické a tedy nízké. Pouze na dobro hmotní a materiální, a to tøeba i na úkor jiných.
Ukazuje nám, ¾e preferencí tohoto druhu "dobra" pouze roste lidská bezohlednost, lidská chamtivost a lidská nemorálnost. Ukazuje nám, ¾e to v¹echno musí nakonec vést ke konfliktùm a válkám.
Ukazuje nám tedy, ¾e maximální vystupòování principu nízko stojícího dobra v¾dy zákonitì rozbíhá vojenskou ma¹inérii, která mù¾e být zastavena jedinì tehdy, pokud se lidé stanou opìt schopnými vy¹vihnout se k dobru vy¹¹ímu. Kdy¾ jsou lidé schopni obìtovat své vlastní dobro a svùj ¾ivot za dobro vy¹¹í. Za dobro obecné! Kdy¾ jsou lidé schopni umírat ve jménu spravedlnosti, cti, lidskosti a míru.
Nebo» jedinì ve vyzvednutí dobra celku, dobra obecného, dobra vysokých a u¹lechtilých ctností, kterými je spravedlnost, èestnost, lidskost a morálka spoèívá konstruktivní princip bytí. Princip, který doká¾e zvítìzit nad zlem a eliminovat jej! Princip dobra ducha, který kdyby byl lidmi trvale preferován v ka¾dodenním ¾ivotì, na¹e civilizace by neznala konflikty a války, a ¾ila by v harmonii.
Pokud ale lidé ve své nepochopitelné neschopnosti pouèit se ustaviènì preferují pouze ono nízko stojící dobro osobního, hmotného prospìchu, ve snaze o jeho nabývání zaèínají v¾dy stále více stupòovat svùj egoismus. A spolu s ním se stupòují ty nejhor¹í lidské vlastnosti, a¾ to nakonec v¹e vyvrcholí v ne¹tìstí váleèného konfliktu, ve kterém se jedni sna¾í násilím dosáhnout "dobra" a prospìchu na úkor jiných.
No a pak, pokud nemá být celý svìt absolutnì podmanìn, zotroèen a zpusto¹en tímto typem "dobra" a jeho pøisluhovaèi, musí se lidé ve svém odporu vùèi nìmu v¾dy opìtovnì hrdinsky vy¹vihnout k dobru vy¹¹ímu. V mezní situaci agresivního vystupòování zvráceného principu nízko stojícího dobra musí být nejednou ochotni obìtovat své vlastní ¾ivoty za vysoké a vzne¹ené principy, jakými je spravedlnost, èestnost, lidskost, morálka, nebo právo pøe¾ít lidsky dùstojný ¾ivot na zemi bez otrocké smyèky na krku. Pokud by ale lidé dokázali ¾ít v takovémto vysokém mravním a morálním naladìní natrvalo a v¾dy opìt novì neklesali k uctívání nízkého, osobního dobra jako støedobodu v¹eho, ¾ádné války by nikdy být nemusely.
Kdy¾ se ale i v na¹í souèasnosti zcela vá¾nì hovoøí o válce mocností a kdy¾ se na ni intenzivnì pøipravuje, je to jen a jen svìdectvím toho, ¾e v lidech na¹í moderní doby se opìt zaèínají na maximální míru stupòovat v¹echny negativní vlastnosti, spojené s uctíváním a vyzdvihováním zmínìného, nízkého stupòe "dobra".
A aby nebyl svìt opìt uvr¾en do zkázy váleèného ¹ílenství, musí lidé dne¹ka v sobì dokázat mobilizovat princip vy¹¹ího dobra a v¹echny, s ním spojené vy¹¹í a u¹lechtilej¹í hodnoty. Nebo» pokud to nedoká¾ou teï, na úsvitu nové války, budou k tomu donuceni ve váleèných hrùzách, které se na na¹í Zemi pravidelnì opakují v¾dy z tých¾ dùvodù.
Zále¾í na ka¾dém jednotlivci, zda se rozhodne dát svému ¾ivotu vy¹¹í rozmìr. Rozmìr ducha, rozmìr dobra obecného, které je jediným skuteèným dobrem, nebo mu dá jen nízký rozmìr dobra èistì egoistického a materiálního. "Dobra", které se nakonec v¾dy uká¾e, jako to nejzhoubnìj¹í zlo!
Uvìdomme si tedy, ¾e není dobro, jako dobro! Uvìdomme si, ¾e existuje dobro vy¹¹í, nás a na¹e vlastní, osobní zájmy pøesahující a dobro ni¾¹í, zohledòující jedinì na¹e vlastní, hmotné a materiální zájmy.
No a v závislosti na tom, k jakému druhu dobra se pøikláníme, je nás samotných mo¾né zaøadit mezi lidi vysoko, nebo nízko stojících. A podle toho, kterých z nich je vìt¹ina se utváøejí dìjiny této civilizace.
®el, dìjiny na¹í civilizace jsou dìjinami válek, vra¾d a neslýchaného utrpení, zpùsobeného jednìmi lidmi druhým. Toto je jasným svìdectvím ubohé nízkosti takzvaného "dobra", které preferujeme a které je pouze dobrem èistì materiálnì egoistickým, bez vy¹¹ího, duchovnì morálního rozmìru. Bez ohledu na dobro obecné. Na dobro pro v¹echny bez rozdílu.
A proto ka¾dý, kdo takto nízko myslí a jedná je podporovatelem a strùjcem války, proto¾e jím podporované, nízké a egoistické materiální "dobro" ve svém nezbytném stupòování v¾dy dosud zákonitì vyústilo do konfliktních situací, do agresivity a válek.
Strùjcem míru a harmonického, udr¾itelného zpùsobu ¾ivota na Zemi je jedinì ten, kdo ve v¹em, co myslí a èiní bere v¾dy v úvahu dobro vy¹¹í. Dobro obecné! Dobro ducha, stojící na preferování vysokých a u¹lechtilých ctností. Jen takovýto èlovìk je opravdu èlovìkem, který chce mír a proto si také mír zaslou¾í.
Kdo v¹ak uctívá zlo svým nízkým a egoistickým pojetím dobra, toto ním ¾ivené zlo bude nakonec muset tvrdì dopadnout na jeho vlastní hlavu, aby se v hrùzách a bolesti pøece jen vy¹vihl ke skuteènému, vy¹¹ímu dobru, které jej pøesahuje a které je jediným pravým dobrem.
Nebo, kdy¾ to nedoká¾e, bude muset v tìchto hrùzách a bolestech zahynout. Zahynout nejen smrtí tìla, ale také smrtí nenapravitelnì hodnotovì zvrhlé du¹e.
Koneèný závìr: Èlovìèe, ¾ij èestnì, spravedlivì, skromnì a lidsky! Nebo» pokud takovým nebude¹, tvá neèestnost, nespravedlnost, neskromnost a nelidskost tì nakonec dotlaèí k tomu, ¾e bude¹ muset s nasazením vlastního ¾ivota bojovat za èest, spravedlnost a nejelementárnìj¹í lidskost na Zemi.
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©