Èo, alebo kto je Boh?
Datum:
27.11.2015 15:06
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
Proè vládne svìtu útlak?
Pøesto, ¾e ¾ijeme v 21. století, vládnou na na¹í planetì rùzné formy útlaku. Existuje napøíklad skupina lidí, kteøí tvrdí, ¾e nejvìt¹ím svìtovým utlaèovatelem jsou USA. Ty prý mají prsty ve v¹ech ozbrojených konfliktech po celém svìtì za posledních 60 let. Øíká se, ¾e USA jsou svìtovým hegemonem, který se sna¾í dostat v¹echny národy do svého podruèí, aby je mohli ovládat a profitovat z nich.
Malé národy mají pouze dvì volby. Buï se stanou vazaly dobrovolnì, a to prostøednictvím USA financovaných a øízených, jako¾e demokratických revolucí, nebo nedobrovolnì, a to prostøednictvím pøímé vojenské intervence.
Odolat mohou pouze silné národy, které se na jedné stranì doká¾í vyhnout vlastní vnitøní destabilizaci, øízené prostøednictvím velvyslanectví USA v daných státech, prostøednictvím rùzných nevládních organizací a podobnì. Na druhé stranì jsou to národy, jejich¾ vojenský potenciál nedovolí USA a jejich západním spojencùm ¹íøit jejich typ demokracie prostøednictvím bombardování a vojenské síly.
Kromì toho ale existuje jiná skupina lidí, která pova¾uje za potencionálního svìtového hegemona Rusko. Rusko, kde podle jejich názorù v souèasnosti vládne diktatura a nesvoboda.
Dal¹ím velkým svìtovým hráèem je Èína. Èína patøí k jedním z notoricky nejznámìj¹ích poru¹ovatelù lidských práv, co¾ v¹ak USA, Evropské unii, ani Rusku nebrání v èilé hospodáøské a obchodní spolupráci.
V¹ude, kde se jen podíváme je tedy vidìt útlak, nespravedlnost a poru¹ování lidských práv. Miliony lidí ¾ijí pod stálým ekonomickým tlakem, bohatí stále více utlaèují chudé, aby se na jejich úkor stali je¹tì bohat¹ími. Stále více se stupòují po¾adavky a zvý¹ené nároky na zamìstnance, oficiálnì nazývané racionalizací.
Na èlovìka dne¹ka tedy ze v¹ech stran doléhá útlak. Velkou otázkou v¹ak zùstává, kdo za to mù¾e? USA? Rusko? Kapitalismus? Krize? Zbohatlíci a finanèní skupiny? Kdo z nich je skuteèným pùvodcem útlaku souèasného èlovìka? Kdo nese hlavní vinu?
Pravda obvykle bolí! Pravda bývá toti¾ trpká. No a touto pravdou je skuteènost, ¾e nikdo a nic z toho, co bylo jmenováno není hlavní pøíèinou na¹eho útlaku. Není to ani USA, ani Rusko, ani kapitalismus, ani krize, ani zbohatlíci, ani finanèní skupiny. Tím nemá být øeèeno, ¾e prostøednictvím nich na nás nedoléhá útlak, ale oni nejsou hlavní pøíèinou. Oni jsou jen dùsledkem! Dùsledkem pøíèiny, která tkví hluboko v lidech samotných! Dùsledkem pøíèiny, která zplodila tyto strùjce útlaku.
Podstata toti¾ spoèívá v tom, ¾e jediné, co mù¾e èlovìku zaruèit skuteènou svobodu je svoboda ducha! Svoboda jeho ducha, usilujícího vzhùru! Nahoru, smìrem k vý¹inám! Smìrem k Bohu!
Skuteènì svobodný je tedy jen èlovìk, který usiluje k Bohu prostøednictvím ¾ití tìch nejvy¹¹ích duchovních ideálù, kterými jsou èest, dobro a spravedlnost. Skuteènì svobodným je jen èlovìk, který usiluje k Bohu prostøednictvím ¾ivota podle jeho Vùle a jeho Zákonù.
Kdo takto nejedná, ztrácí svobodu! Stává se z vlastní vùle nesvobodným! Spoutává toti¾ svého ducha, který v nìm tou¾í po Svìtle. A tato jeho vlastní vnitøní nesvoboda, toto jeho vlastní spoutání ducha v jeho rozletu je onou nepoznanou, pravou pøíèinou jeho vnìj¹í nesvobody. Nebo» na základì této vnitøní nesvobody se postupnì formují vnìj¹í a viditelné dùsledky, které prostøednictvím útlaku obírají lidí o svobodu vnìj¹í.
Z vnitøní nesvobody èlovìka, z vnitøní nesvobody jeho ducha, kterému je trvale bránìno v jeho pøirozeném pohybu smìrem nahoru, právì z takové dobrovolné vnitøní nesvobody vyrùstá ko¹atý strom velkého mno¾ství vnìj¹ích nesvobod, které lidi drtí.
Mezi oblíbenou argumentaci materialistù a ateistù patøí tvrzení, ¾e oni se pøece také sna¾í o dobro, spravedlnost a èestnost, ani¾ ¾e by k tomu potøebovali Boha.
Pokud je pravdou, co o sobì tvrdí, mohou být pova¾ováni za dobrých lidí, ov¹em ¾el, u¾ ne za lidi duchovnì svobodných. Nejsou duchovnì svobodnými, proto¾e jejich duch je utlaèován a potlaèován nesprávným nahlí¾ením na realitu. Jejich rozum, reprezentován ateistickým a materialistickým názorem na ¾ivot toti¾ potlaèuje jejich ducha a zamezuje mu volný, svobodný vzlet smìrem k vý¹inám. Smìrem k Bohu. A právì v této rozumem zpùsobené neschopnosti naplòovat potøeby vlastního ducha se skrývá jeho útlak a nesvoboda.
Ano, èlovìk mù¾e nejrùznìj¹ími zpùsoby utlaèovat svého vlastního ducha. Mù¾e tak èinit svým materialismem a ateismem. Mù¾e tak èinit tvrdo¹íjným setrváváním ve svých chybách a nedostatcích. Mù¾e tak èinit upnutím se na nesprávné postoje a názory. Mù¾e tak èinit svou neèestností, nespravedlností a zlem. Mù¾e tak èinit svým upnutím se na dogmata a scestné duchovní uèení.
Tìmito a mnoha jinými podobnými vìcmi se èlovìk sám vnitønì spoutává, proto¾e jimi zamezuje rozletu svého ducha, tou¾ícího po vý¹inách, po dobøe, u¹lechtilosti a Svìtle.
A tento vnitøní útlak, ve kterém dobrovolnì ¾ije vìt¹ina lidí dává rozhodující podnìt k postupnému formování se, a nakonec i zformování se útlaku vnìj¹ího. A tak, v logickém chodu dìní se nakonec to vnitøní zhmotní navenek. Vnitøní útlak ducha se promítne do útlaku vnìj¹ího.
Nicménì to vnìj¹í, co nás tísni není pøíèinou! Je jen nevyhnutelným dùsledkem skuteèné pøíèiny, kterou je na¹e dobrovolné spoutání ducha.
Dokud se èlovìk nestane duchovnì svobodným a nezaène smìøovat k Bohu, k naplòování jeho Vùle a jeho Zákonù, tedy tam, kam v nìm tou¾í kráèet jeho duch, do té doby ho budou utlaèovat v¹ichni vnìj¹í utlaèovatelé, proto¾e on sám trestuhodnì utlaèuje vlastního ducha.
Bylo toti¾ napsáno: "Oko za oko, zub za zub!"
Tato slova nemluví o nièem jiném, ne¾ o spravedlivém Zákonì zpìtného úèinku, který v praxi znamená, ¾e za zlo se nám nevyhnutelnì navrátí zlo, za neèestnost budeme sami posti¾ení neèestností, za nespravedlnost se i nám dostane nespravedlnosti a za útlak útlaku! To, co èlovìk pøechovává v skrytu svého nitra, to, jaký vnitønì opravdu je, to ho bude nakonec bít navenek! Taková je Spravedlnost Nejvy¹¹ího, ale zároveò i jeho Láska. Láska, spoèívající v tom, ¾e pod bolestnými údery zvenèí má èlovìk poznat, jaký ve skuteènosti vnitønì je. Má poznat, jaké omyly a chyby skrývá ve svém nitru. Vnìj¹í údery osudu mu to napomáhají rozpoznávat a¾ pøíli¹ reálnì.
Pokud tedy trpíme útlakem, nejvìt¹í míru viny za to nenesou jeho vnìj¹í strùjci. Nejvìt¹í míru viny za to neseme my samotní! Nebo» útlakem vlastního ducha jsme si zaseli a ¾ivíme útlak vnìj¹í, který nás tísni a nedopøeje nám volnì dýchat.
Zbavit se ho mù¾eme jen tehdy, pokud se zbavíme jeho vnitøní pøíèiny. Pokud se ale vnitøní pøíèiny nezbavíme, mù¾eme donekoneèna bojovat proti v¹em na¹im utlaèovatelùm a nic na tom nikdy nezmìníme. To, co zmìníme budou v¾dy jen vnìj¹í formy. Pokud toti¾ odstraníme jednìch, na jejich místo pøijdou druzí. Pokud zmìníme jeden systém, upadneme do útlaku systému druhého, proto¾e my sami jsme se vnitønì vùbec nezmìnily. A proto se nám ve smyslu Zákona: "oko za oko, zub za zub" bude za na¹i vnitøní nesvobodu dostávat nesvobody vnìj¹í.
Bylo by v¹ak velkým omylem vidìt v na¹ich utlaèovatelech jakési vykonavatele Vùle Nejvy¹¹ího. Tak to není! Utlaèování jiných je zloèinem, na který se je tøeba dívat ve smyslu Je¾í¹ových slov, urèených Jidá¹ovi: Syn Bo¾í sice kráèí cestou, kterou jít musí, ale bìda ka¾dému, kdo jej zrazuje. Amen pravím vám, bylo by pro nìj bývalo lep¹í, kdyby se nebyl vùbec narodil.
Pokud pøizpùsobíme tato slova na¹emu tématu, budou znít asi takto: Vnìj¹í útlak je nevyhnutelným dùsledkem útlaku vnitøního, kterým si lidé samotní spoutávají vlastního ducha. Bìda v¹ak v¹em utlaèovatelùm, proto¾e dùsledky jejich zvráceného jednání, které jim jednou Bo¾í Spravedlnost vrhne do oblièeje, budou muset být pro nì znièující.
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©.