Významné dny
Datum:
26.02.2024 07:17
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
26. února 1616 mìl pronést Galileo Galilei vìtu "A pøece se toèí!"
Památnou vìtu mìl prohlásit pøed soudem katolické církve. Mnoho lidí se ov¹em pøiklání k názoru, ¾e toto heslo nikdy nevyslovil. Kdyby tak uèinil, tak by s velkou pravdìpodobností neunikl trestu smrti.
Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v italském mìstì Pisa. Pozdìji se ale jeho rodina odstìhovala do Florencie. Otec Galilea si pøál, aby se z jeho syna stal lékaø. Roku 1581 jej tak poslal zpìt do Pisy, aby zde studoval medicínu. Galilea ale zajímá spí¹e matematika a vìda. Po ètyøech letech se tak i pøes protesty svého otce vydal radìji tímto smìrem. Roku 1586 Galileo u¾ napsal svoji první knihu s titulem La Balancitta. Poté se stal i vedoucím katedry matematiky na univerzitì v Pise a následnì i profesorem matematiky na univerzitì v Padovì. Právì tady se objevily jeho pochybnosti o podobì vesmíru.
K matematikovi se tou dobou toti¾ dostala zpráva o vynálezu dalekohledu z Holandska. Kdy¾ se mu dostal do rukou, tak ho zkoumal a následnì i vylep¹il. Oproti jeho pøedchùdcùm, které zvìt¹ovaly tøikrát èi pìtkrát, Galileùv pøístroj zvìt¹oval a¾ tøicetkrát. Mohl jej tak vyu¾ít ke sledování oblohy. Díky tomu se zaslou¾il o významné objevy ètyø mìsícù Jupitera, fází Venu¹e nebo kráterù a horách na Mìsíci. Odhalil ale i Saturnovy prstence nebo sluneèní skvrny.
Právì tyto objevy stály za tím, ¾e se Galilo zaèal stavìt proti takzvanému geocentrismu. Tedy tvrzení, ¾e Zemì je støedem vesmíru a v¹echna vesmírná tìlesa se otáèejí kolem ní. Tato my¹lenka se objevila u¾ v dobì starovìkého Øecka. Antiètí filosofové v èele s Aristotelem pøi¹li na to, ¾e je Zemì kulatá a je jen nepatrnou souèástí vesmíru. Zároveò se ale domnívali, ¾e vesmírné objekty se otáèejí kolem Zemì. Tuto teorii podporovala ale za doby Galilea i tehdej¹í církev.
Díky ní tak panovalo pøesvìdèení, ¾e pokud by bylo dokázáno, ¾e nebeská tìlesa krou¾í kolem Slunce a ne okolo Zemì, mìlo by to na køes»anskou teologii stra¹livé následky. Galileovi názory tak byly pro vrcholné pøedstavitele katolické církve znaènì nepohodlné. Uèenec tak musel stanout pøed nejvy¹¹ím inkvizitorem, kardinálem Bellarminem. Ten mìl jasné po¾adavky. Galileo se musí vzdát názoru, ¾e je Slunce støedem vesmíru a popøít tvrzení, ¾e se Zemì pohybuje.
Galileovi bylo vyhro¾ováno muèením, vìzením a smrtí na hranici. Tlak církve nakonec nevydr¾el a svá tvrzení odvolal. I pøesto byl italský fyzik odsouzen. Inkvizice na nìj uvalila domácí vìzení. Svùj ¾ivot tak strávil ve své vile u Florencie.
Zadostiuèinìní ze strany církve se ale Galileo nakonec doèkal. Alespoò tedy posmrtnì. Kdy¾ v roce 1992 pape¾ Jan Pavel II. vydal omluvu, v ní¾ zru¹il výnos inkvizice. Zdroj: talk.youradio.cz