František Ferdinand d´ Este je jméno, které u nás nemá příliš dobrý zvuk. Právem? To přenechám jiným. Chtěl bych vyprávět jenom kousek historie, která u nás tak příliš známá není, ale v mých očích následníka trůnu staví do sympatického světla. Nechme stranou...

Při jedné ze svých návštěv Londýna jsem byl v roce 1990 hostem také Karla Kyncla, proslulého českého novináře, který po emigraci začal pracovat u BBC. Po roce 1989 měl samozřejmě dost času rovněž na spolupráci s Českým rozhlasem Praha...

Můj žáček Tai zahájil ve škole druhé pololetí. To první zvládl velice dobře - na vysvědčení se skvělo "prospěl s vyznamenáním" a Tai mi hlásil, že má "čiži" dvojky, ale "či" do konce roku zmizí. Ptala jsem se, která dvojka nezmizí. "No pšece češtiná!" podíval se na mne udiveně, jak se mohu tak naivně ptát...

Moje tchyně byla rodilá Vizovjanka. Neměla ustláno na růžích.Manžel jí brzy zemřel a zanechal velký dům a dva nezvedené syny - jednoho adolescenta a o osm let mladšího puberťáka. Užila si s nimi své a myslím, že už tenkrát žehrala na osud, který jí nedopřál hodnou a milou "cérečku."

Pravidelný cyklus besed se zajímavými lidmi, kteří se pokusí svým vyprávěním, vzpomínkami, či znalostmi představit Ostravu a život v ní v pestré mnohovrstevné podobě a dokázat, že Ostrava nikdy nebyla, a v žádném případě není...

V Praze na Starém městě v Karlově ulici je dům U zlaté studny. K němu se váže tato pověst. Dříve se studny hloubily často ve sklepení domu. Dům U Zlaté studny dostal své jméno právě po své studni. Ze studny se brala voda k běžnému užití, na vaření, pití a koupání. Voda byla čistá a dobrá. Pouze o pašijích na Velký pátek voda v hluboké studni ve sklepě najednou zezlátla...

Sběratelstvím památek a předmětů všeho druhu na T. G. Masaryka se u nás zabývá vícero lidí, jejich přesný počet není znám. O některých z nich vědí muzea, jiní se nechtějí prozrazovat z bezpečnostních důvodů (vždyť například letos na jedné dražbě dosáhl jeden dopis TGM až na částku 10 000 Kč). Většinou by však jejich sbírky měly končit v muzeích...

šance, jak ovlivnit věci ve vašem městě. Vadí vám vysoké obrubníky na přechodech? Zdá se Vám, že řidiči městských autobusů nerespektují omezení pohybu seniorů? Postrádáte službu, která by vám pomohla s přípravou jídla či jinou sociální službu? Přemýšlíte o tom, jak o vás bude postaráno v případě, že budete potřebovat...

Dílo Giuseppe Verdiho zdobí snad všechny operní domy. Jeho árie jsou erbovním klenotem významných pěvců. Slavný sbor z Nabucca potkáme otextovaný i na naší scéně populární hudby. Ale měl velký maestro i nějaký vztah k Čechám? Pomiňme fakt, že jeho otec sloužil v rakouské armádě v plzeňských kasárnách. To v té době nebylo...

Asi přede dvěma týdny jsem si hned po Taiově příchodu všimla, že se na jeho čele usadila starostlivá vráska, neklamný příznak toho, že Tai řeší nějaký problém. Byla jsem sice zvědava, co se děje tentokrát, ale trpělivě jsem čekala, až Tai začne sám. Netrvalo to dlouho a dočkala jsem se. Zavrtěl se na židli...

Vyprávěl jsem příběh velké a patrně nenaplněné lásky mezi básníkem májovské generace Nerudou a českou spisovatelkou Světlou. Příběh její sestry Sofie, je zvláštní historií lásky, lásky hodně smutné, neopětované, možná nenaplněné. A prameny se v detailech liší, proto berte ten příběh především jako vyprávění o smutné a nenaplněné touze velkého básníka...

Protože značná část mladých lidí v této zemi již nepamatuje hon na špiony, který se rozhořel nebývalou měrou na začátku padesátých let. Po úspěšném zvládnutí první třídy, která se vyznačovala hlavně pobryndanými prsty a kaňkami inkoustu na všem v dosahu zdatného žáčka jsme všichni postoupili do třídy druhé a pak dále. Lhal bych, kdybych...

Dnes se Tai o několik minut opozdil a svoje zpoždění omlouval: "Tam dnes moc zimá a moje kolo klouzalo pomálu." Ubezpečila jsem ho, že může být rád, protože kdyby mu kolo klouzalo rychle, jistě by spadl a natloukl se. "Však jsem ráno natloukl! Ale jenom pěšky," zpravil mě okamžitě. "Doufám, že ses neuhodil do hlavy," projevila jsem obavu o...

Rád bych vyprávěl dva, možná i víc příběhů starších sta let. Začnu dvěma odlišnými příběhy dvou sester. Starší milovala velkého básníka generace "májovců", mladší, kdo ví, básníka generace následující. Spíš asi láskou mateřskou. My starší ještě pamatujeme v malebném domě na Malém rynku, kousek od Staroměstského náměstí...

Zajímavé slůvko, leckomu při něm naskakuje husí kůže. Starší z vás si jistě pamatují na dětskou tvářičku, která začíná diskusi tímto slovíčkem. Já už ale nejsem zvídavé děcko a tuto otázku spíš čekám a nebo tuším od případných čtenářů. Rád bych se vrátil ve vzpomínkách do let minulých. Nechci říkat do dětství, to by bylo dost troufalé...