Program Malování je
dodáván spolu s operačním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze použít...
Jednoho květnového odpoledne se pro mne zastavily moje dvě sestřenice a chtěly, abych s nimi šla do muzea na výstavu. Prý je to "retro" styl a bude se mi to líbit. Mně se myšlenka, že mám jít na druhý konec města, moc nelíbila, mínila jsem se uvelebit na lodžii...
|
Není nadto, když vás o víkendu vzbudí hádka od sousedů a hlasité práskání dveřmi. Můžete je proklínat sebevíc, ale nic nezměníte na tom, že bydlet v paneláku, kde vás jen tenká stěna dělí od spousty dalších lidí, je občas sázkou do loterie. Někdy to je křik, jindy...
|
I malé věci dělají život velkým. Když na mne promluvil ten štíhlý mladík, ještě jsem netušila, že odpovídám svému budoucímu manželovi. Seděla jsem sama u oválného stolu v kavárně Fénix, kde se každý sobotní večer tančilo, a pozorovala usměvavé páry tančící na...
|
Téměř každou volnou chvíli se připojím k Všetečkovu Pražskému chodci a toulám se s ním Prahou. A nejenom když svítí slunce, ale i když se obloha zatáhne a město zalije mlha. Kostely jsou v tu chvíli bez věží, domy...
|
"Hele, vole, vono už je jaro," četla jsem na displeji mobilního telefonu. Psala mi Jenny Poláková. Letos byla první, kdo mi takovou esemesku poslal. Vždycky mě potěší, když je průkopníkem jara někdo z Olomouce, protože...
|
Nenechte se splést názvem, nehodlám vám líčit svá milostná dobrodružství a jejich mnohdy trpké konce. Láska, o níž se chystám psát, je povahy sportovní a onen kopanec pouze obrazným přirovnáním, i když v mnohém bolestivější, než ten opravdový...
|
Po smrti mých rodičů, když mi bylo pět let, jsem byl dán mým strýcem, poručníkem do sirotčince v Českých Budějovicích. O Vánocích, Velikonocích a o prázdninách jsem jezdil na několik dnů k mým provdaným sestrám do Protivína. Sestry sloužily u mého poručníka a...
|
V padesátých letech se rozmohli zejména v panelové zástavbě drobní mravenci, kterým podle odborného označení říkali faraoni. Lezli v bytovém jádru, ve spižírnách v potravinách, občas i v bytech ve velkém...
|
Narodila jsem se, jak se říká, levačka. Odmítala jsem jíst pravou rukou, tak mně rodiče koupili takovou podivnou lžíci, zatočenou doleva. S tou se levou rukou jíst nedalo. Tak to vzdali, byla jsem spíš hubená, nějakou tu stravu jsem tedy potřebovala...
|
Na rozdíl od mého názoru, moje žena čas od času sdělí, že musíme vymalovat, že už nebylo vymalováno mnoho let. "Ale vypadá to, jakoby se tak stalo vloni", říkám a rozhlížím se spokojeně po obývacím pokoji. A pohledem osahávám velikou knihovnu pomocí...
|
Šel jsem onehdy na zastávku tramvaje proti lednovému ostrému a mrazivém větru a spatřil asi dvacet kroků před sebou člověka tlačícího nákupní vozík. Šel jen pomalu, ta věc kladla na svých malých...
|
Stalo se to docela nedávno v jedné malé zemi ve střední Evropě - pro upřesnění - v jednom krajském městě. Dva dávní spolužáci čtyřicátníci se náhodně setkali asi po dvaceti letech ve městě, kde oba studovali a jeden z nich pak po celou dobu žil...
|
To už je strašně dávno, chtělo by se říct bylo nebylo, kdy jedna malá holčička dostala od maminky kukátko. No ano, tak se jmenovalo, protože se do něho jedním okem koukalo. A když se jím třeba jen trošičku pootočilo, objevily se tak překrásné...
|
Královské město Uherské Hradiště se stalo tím pravým místem pro vznik Jezuitské koleje.
Po dobytí Kroměříže Švédy získali jezuité azyl v Uherském Hradišti v kostele sv.Jiří. Roku 1644 byl jejich řád převeden z Kroměříže právě...
|
Mezi mojí matkou a její mladší sestrou došlo k občasným neshodám kvůli mojí touze... mít piano a učit se na něj hrát. To sice bylo možné teoreticky, ale k praktickému uskutečnění nikdy dokonale nedošlo. Tetička vlastnila pianino Petrof, ale...
|
