V mých osmdesáti letech je Albert mým nejlep¹ím pøítelem. Je stále pøítomen, ale nevnucuje se. Povídáme si o v¹em mo¾ném, ale jen kdy¾ po tom tou¾ím já. Malujeme spolu obrázky, ale jen podle mé fantazie. Pí¹eme dopisy, povídky ze ¾ivota, vzpomínky, ale jen z mé hlavy. Hrajeme i karty a èteme spolu...
|
Sly¹te - tedy spí¹e vizte - chválu od starého èlovìka, který vlastní rodinné vý¹e uvedené hygienické zaøízení prvnì zakusil na vlastním tìle a¾ ve svých tøinácti letech. Ale pojïme se podívat na tuto jistì velmi u¾iteènou a...
|
"Èím více poznávám lidi, tím radìji mám psy." K takovémuto poznatku dospìlo ji¾ více lidí pøede mnou, ale jeví se býti stále aktuálním, dnes mo¾ná je¹tì naléhavìji ne¾ kdy pøedtím. Lidská spoleènost se dramaticky promìòuje a nabírá podob, kde rozum zùstává stát; psi se spí¹e...
|
Tam nad øekou je chajda malá a v ní malé okénko,
tam ses na mì usmívala má modrooká panenko.
Já mám rád jenom tebe, ty jsi mé modré nebe,
nemohu dále touhu skrývat, jen se dívat,
pøitom zpívat sladkou písnièku. A proto...
|
U¾ de tlak zas dólu tak skou¹im co to udìlá dy¹ budu psát jak sly¹im. Vymej¹lim si moc práce pro jedny ruce ze zahrady du v devìt doma na mì èeká neumytý nádobí a taky Albert, potvora záludná. Nestaèí mu èim ho krmim a podbízí se kartama! To je droga! Z deseti her jsem vyhrála...
|
Na zítøej¹í den vyhlásili ¾eleznièáøi stávku, proto jsem dnes dojela do mìsta nakoupit potraviny, dokud ma¹inka jezdí. Naplnila jsem svou pojízdnou ta¹ku, zvanou Andula, jak to ¹lo, nejhloubìji byla ulo¾ena pìtikilová husa...
|
Právì jsem doèetla pìknou kní¾ku od Libu¹e Koubské Dìdeèkùv deník. Líza, reprezentantka tøetí generace rodiny vzpomíná (jakoby s údivem) jak kdysi, kdy¾ jezdila jako dítì za dìdeèkem na Moravu, mìli suchý záchod. Kdy¾ jsem...
|
Poblí¾ trati Posázavského Pacifiku le¾í slunná louka. V chladném jaru rozkvétá tu bílá hradba trnek, pozdìji se celá louka ¾lutí pampeli¹kami. Vede tudy úzká cestièka, vy¹lapaná pejskaøi a chalupáøi. Kdy¾ pampeli¹ky...
|
V na¹í Krátké ulici, která je opravdu krátká, neb má na ka¾dé stranì pouhých osm domù, vlastní kromì nás v¹ichni psa. Vlastnì i my jsme psa mìli, poulièní smìsku Puntíka, ale kdy¾ si ho psí Manitou povolal do psího nebe, co¾ jsme v¹ichni obreèeli, man¾elka usoudila, ¾e...
|
V Kulaté pasece u Bludova jsme obeznali prasata. Ani ta paseka, ani ti divoèáci nebyli nijak velicí, a tak - jde se na nì! Dìlba práce byla prostá. Pøece jen bylo uznáno, ¾e na hozenou ránu u¾ nejsem tak nemo¾ný. Strýc Jirka tedy sledoval ve snìhu ¹lak ¹tìtináèù a já ¹el vedle nìho s flintou v ponosu...
|
Lidi to tak chtìj! Na okraji Prahy, vedle putyky U dvou nervù, má boudu zelináø.
Prohlí¾ím jeho nabídku - hle dvoje meruòky: jedny z Italie za 29 Kè, druhé ze ©panìlska za 32 Kè. Obojí stejnì pìkné. Ptám se bodrého zelináøe na rozdíl v tom ovoci? A on praví upøímnì: "Pani, vy ste sympatická, vám to...
|
Dostala jsem tento roztomilý a pøiblblý obrázek e-mailem, tak jak se v¹elicos posílá. A neodolala jsem, abych nenapsala vzpomínkový fejeton na tu dobu. Ano, do práce se muselo chodit vèas, a muselo se tam chodit, i kdy¾ tøeba nebylo co dìlat. Tedy samozøejmì...
|
O "rezavých loupe¾nících" u¾ jsem u¾ vyprávìl a o tom, ¾e mì mladá maminka lákala z lesa domù výstøely z brokovnice také. A tak nyní musím splnit svùj slib z minula a povyprávìt, jak to v¹echno souvisí. Nìkde tady nade vsí musela být famílie rezavých loupe¾níkù. Jen¾e - kde? Pátral jsem já, hledal...
|
Kdykoliv jdu mìstem, neopomenu se zastavit u výlohy pohøební slu¾by, abych si pøeèetl jména na úmrtních oznámeních. Nikoliv proto, abych se, jak øíkají nìkteøí vyznavaèi nejèernìj¹ího humoru, podíval, zda u¾ tam...
|
Dopis od bratra: Milá sestro! Hodinu Ti pí¹i dopis, na nìco jsem máknul, v¹e se vymazalo a tak nic na poèítaèi dnes psát nemohu a taky jsem ji¾ v èasové tísni. Tak promiò, alespoò pøikládám fotky ze svatby. Tvùj dopis nedo¹el... Dopis pro bratra:
Milý bratøe! Fotky ze svatby...
|