Nebojte se, nebudu psát o ¾enì Fátimì, ale o jednom poutním místì v Portugalsku. Podle legendy dostalo mìsto název za muslimské vlády ve 12. století po jedné maurské princeznì. No a jak ¹el èas, svìt se mìnil, Maurové jsou ji¾ dávno pryè, jenom jméno zùstalo a dnes je to svìtovì proslulé poutní...
|
Nedávno mnì bývalá spolu¾ákynì poslala staøièkou hnìdou fotku nás v ¹esté tøídì. Od té doby uplynulo nekøes»ansky mnoho let a jak jsem se tak zamy¹lenì díval na mladièké oblièejíèky mých spolu¾ákù, postupnì se mi vybavovala jejich jména, i kdy¾ díky èasovému odstupu ne v¹echna. Co se asi stalo...
|
Med¾ugorie byla malá vesnièka v západní Hercegovinì, asi tak 30 kilometrù od Mostaru. Dlouho se zde pìstoval tabák, hroznové víno, ovoce a dìlalo se zde víno. Samotné jméno znamená místo mezi dvìma kopci. Vesnièka byla zalo¾ena nìkdy v 16. století, první záznam je z roku 1599. Farnost byla zalo¾ena v roce 1892 a kostel...
|
O záchodovém bor¹èi a Vlasovci Vasilovi. Copak si budeme namlouvat! Nic naplat, záchodky, hlavnì pak veøejné, nejsou zrovna továrny na parfémy. Vìt¹inou naopak! V Èínì jsme se napøíklad vsázeli s kolegy o padesát dolarù, ¾e nikdo...
|
Nevím, co do mì vjelo, ale jednoho krásného dne jsem dostal po¹etilý nápad udìlat po dlouhé dobì zase jednou dobrý skutek. Nenapadlo mì nic lep¹ího, ne¾ s úsmìvem pøistoupit k ¾enì Mánì a láskyplnì øíci: "Tak za to, ¾e si na mì tak hodná a ¾e jsem zapomnìl na...
|
Ji¾ od útlého dìtství mnì byla rodièi v¹tìpována úcta ke kultuøe. "Jsme kulturní národ, tak se také podle toho musíme chovat," øíkávali rodièe a dìlali co bylo v jejich silách, abych nerostl jako døíví v lese. To znamenalo, ¾e místo hraní fotbalu jsem chodil s rodièi na výstavy, na koncerty...
|
Rád jsem psával dopisy. Zrovna tak jsem dopisy rád dostával. Zvlá¹tì pak, kdy¾ to byly dopisy od krásných dívek. Tato psaníèka jsem nedoèkavì tøesoucí se rukou otevíral a chtivì hltal jejich obsah hledaje slùvka potvrzující, ¾e jsem v...
|
Tak jsem zase jednou po del¹í dobì propadnul nehorázné panice. Nechci v¹ak brát sám sebe na pranýø, proto¾e jsem za to tak moc nemohl. Ukazuji prstem na vládní úøady, které nás, povadlé seniory neustále bombardují informacemi o hrùzných chorobách a o tom jak jim lze pøedejít. Lidé po padesátce to vskutku nemají lehké...
|
Po¾áry bu¹e jsou nerozluènou souèástí ¾ivota v Austrálii. Víme, ¾e ka¾dé léto bude nìkde v této obrovské zemi hoøet bu¹. Na po¾áry lesù jsme zvyklí a jsme na nì více ménì pøipraveni. Zvlá¹tì lidé ¾ijící na venkovì ví co za dané situace dìlat. Zrovna tak to vìdí stovky peèlivì vycvièených...
|
Ka¾dý èlovìk se nìkdy v ¾ivotì pomátne na rozumu. My, lidé star¹í, dùchodci, se domníváme, ¾e èásteèné, ne-li úplné pominutí mysli potkává pøevá¾nì lidi mladé. Jak jinak by mohli holdovat pøí¹erné muzice, kterou se zálibou se sluchátky na u¹ích, kývající se monotónnì do rytmu a louskajíce...
|
I v seriózním vìku se mù¾e u èlovìka projevit urèitá drzost. A tak já, která peèu koláèe jenom na velké svátky, myslím ty dobré, které mají pøívlastek svatební, se klidnì pøihlásím na koláèovou soutì¾ a je¹tì k tomu do ciziny, daleko za moøe, do mìsteèka...
|
Jako ka¾dý druhý penzista i já si komukoliv pøi ka¾dé pøíle¾itosti s vervou stì¾uji na s vìkem pøibývající neduhy su¾ující mé vetché tìlo; na ubývající vlasy, zuby, nedostatek pohlavního styku, èasu a penìz. Je¹tì ¹tìstí, ¾e mi doposud jak¾-tak¾ slou¾í hlava, kdy¾ jiné dùle¾ité tìlesné orgány rapidnì chøadnou. Bìhem jedné z bezesných nocí, které od té doby...
|
Jsem jeden z tìch, kteøí rádi nav¹tìvují místa, která mu pøipomínají pìkné chvíle pro¾ité v dìtství, mládí anebo ji¾ i v dospìlosti. Jsou to místeèka, kde èlovìk nìco nezapomenutelného pro¾il, kde se mu vzpomínky o¾iví a èlovìk je znova pro¾ívá. Nejde prakticky o nic jiného ne¾ o prachobyèejnou nostalgii...
|
Ne¾ jsem si zvykla, ¾e na vánoce není mráz a sníh, ale krásných 24 stupòù a v¹ude kvetou kytièky, pár let mi to trvalo. V¾dycky se mi zdálo, ¾e slavíme vánoce v èervnu. Ale èlovìk si zvykne na v¹echno, a dokonce u¾ jsem si zvykla slavit vánoce...
|
Jako malý chlapec jsem se v¾dycky moc tì¹il na Vánoce, proto¾e bylo dobré jídlo, dùm byl provonìn vánoèním peèivem, jehlièím od vánoèního stromeèku a panovala v¹eobecnì dobrá nálada, kterou tro¹ku pokazil jenom tatínek nemilosrdným zamordováním kapøíka, který si hovìl ve vanì. Samozøejmì, ¾e jsem se v¾dycky moc tì¹il na to co mi...
|