Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
Úcta se nezískává hrdostí, nýbr¾ láskou.
Nìkdy pøed patnácti léty jsem se chystal zpracovat takový minipoøad o Bo¾enì Nìmcové. Pøed jedním spolupracovníkem jsem se zmínil, ¾e o ní studuji literaturu a on odtu¹il: ta kurva. Nebyl to ¾ádný literární historik, spí¹ du¹e prostá, ale zmiòuji to proto, ¾e to je jeden z pohledù na tuto vzácnou dámu...
|
Stali jste se nìkdy tak zajímavou osobností, ¾e by se o vás zajímal tisk? My jo. Pøiznávám, bylo to jen jako, ale i tak jsme si to u¾ili. Na¹imi "novináøi" byli ¾áci 9.tøídy - oni toti¾ mají ve slohu téma interview. A prvòáci se stali zpovídanými...
|
V mìsíci bøeznu byla v pra¾ské galerii Smeèky zahájena výstava prací akademického malíøe Jiøího Kaloèe (*22. 10. 1943), kterou uvedl Jaroslav Koøán a klavírní improvizaci na autorovo dílo zahrál Milan Svoboda. Výstava je otevøena a¾ do 17. dubna. Do jisté míry to je pra¾ská paralela...
|
Díky tomu, ¾e Tai je¹tì stále tápe v tom, jak si správnì vylo¾it význam mnohých èeských slov, vypadá to, ¾e nudit se s ním je¹tì dlouho nebudu.
Psali jsme zase jeden z diktátù, do nich¾ se vìt¹inou sna¾ím "zamontovat" jména významných osobností...
|
Vzpomínku na ¹kolní jídelnu máme snad v¹ichni. Já ji vyu¾ívám s pøestávkou mateøské dovolené od svých tøí let dodnes. Napadají mì historky veselé i "tragické", to kdy¾ jsem v slzách sedávala nad mléènou polévkou a nebylo mi dovoleno ji vrátit.
Omáèky bývaly svìtlehnìdé...
|
Jak jsem vyprávìla, skonèilo to s mým studováním ¹patnì. Postupným uzavíráním èeských ¹kol vùbec jsem se ocitla rovnýma nohama v ¾ivotì. Jako laborantka v lékárnì. Jen¾e tam jsem protestovala proti tomu, abych místo klepání harburnù a mytí laboratorního skla chodila k paní lékárníkové mýt nádobí
|
Dnes ve ¹kole nic mimoøádného. V¹echno normálka. Dìti prùmìrnì zlobily, prùmìrnì se uèily. ®ádné vzrù¹o - nìkdy si øíkám - na¹tìstí. Obyèejný den jedné obyèejné uèitelky. Vypadá asi takto: Autobus pøijí¾dí v 7:10. O 7 km dál vystupuji spolu s...
|
Je to tak-práce s Taiem zmítaným pubertou pøipomíná dubnové poèasí. Jak u¾ jsem psala, na zaèátku ¹kolního roku bylo setrvale zata¾eno a bouøky byly na poøadu skoro ka¾dou hodinu. Pak se pomalu, velmi pomalu zaèala oblaènost protrhávat, výjimeènì vysvitlo i sluníèko...
|
Já jsem svejm rodièùm ubohejm taky nedala nic zadarmo. Oni mnì sice taky zrovna ne, ale co museli mít za nervy jsem poznala a¾ na své druhé dceøi Evì. Do gymnázia jsem pøijímaèky slo¾ila bez potí¾í, uèit jsem se mohla výteènì, jen¾e já jsem jednak ¾ila svùj svìt ve snech a jednak, pokud jsem byla nohama na zemi, tak jsem zase...
|
Okam¾ikem na¹eho zrození zaèíná na¹e minulost. Ubývá nám èas a pøibývají vzpomínky. A ty nám jako jedinou vìc na svìtì nemù¾e nikdo vzít. Jen ná¹ letitý a unavený mozek vyøazuje ty nejèerstvìj¹í, aby nám zachoval ty nejcennìj¹í a nejstar¹í. Vytrácíme se pomalu z obrazovky reálného svìta a zbývá nám jen kaleidoskopické kukátko...
|
Jaké bylo? Takovou otázku jsem si v jeho prùbìhu asi nekladl, jednodu¹e jsem je u¾íval plnými dou¹ky. Na vesnièce na ji¾ním Slovensku, která nebyla ani malá, ani velká, mo¾ná nebyla zvlá¹tì bohatá, ale ani chudá a nabízela mi toho tolik, ¾e se to dá stì¾í na nìkolika øádcích vypovìdìt. Velký ¹kolský dvùr, na kterém jsme bydleli, byl ideální...
|
My jsme doma v¾dycky mìli daleko od kapsy do huby. Ale proto¾e otec mìl takové zamìstnání, ¾e se pøedpokládala jistá úroveò, nezbylo mámì, ne¾ aby se zapojila do "dámského krou¾ku". Setkávaly se pravidelnì tu u té, tu u oné a neobe¹lo se to samozøejmì bez poho¹tìní. Neznám vìt¹ího kouzelníka ve vytváøení nìèeho...
|
Olympijské hry. Není v tìchto dnech významnìj¹í událost - ani pro prvòáky. Celkem chápu, proè nìkteré dìti zívají a jsou evidentnì ospalej¹í ne¾ jindy. Radìji se ani neptám, v kolik hodin ¹ly vèera spát. Kluci zasvìcenì hovoøí o Jágrovi, holèièky v piruetách pøedvádìjí krasobruslaøky.
"Vytahujeme" pojmy jako na¹e vlast, na¹e èeská vlajka, na¹e...
|
Kdy¾ jsem se poprvé na tomto svìtì nadýchla, otevøela oèi a pusu k øevu, nezji¹»ovala jsem, kde to vlastnì je. Mìla jsem jiné starosti, jako ka¾dý narozený tvor, v mém pøípadì, lidský. Dnes ji¾ ani nezjistím, v kolik hodin to bylo, zda byl den èi noc, jaké bylo poèasí a zda byl sníh. Do Vysokého Mýta, mìsteèka ve východních Èechách jsem...
|
"Uèitelé mají poøád samé volno," utrousí obèas nìkdo kolem mì. To volno je dìtí a jmenuje se jarní prázdniny, i kdy¾ pohled z okna mì utvrzuje v tom, ¾e zatím moc jarní nejsou. Osobnì si myslím, ¾e pro udr¾ení du¹evní rovnováhy to volno i my uèitelé prostì potøebujeme...
|
