![]() A byly Vánoce a bylo plno pečení voňavého cukroví. To byla doba, kdy se Car zpod stolu v kuchyni, kde si vybral svoje místo nehnul. Jednak si tam nahříval záda na topení, jednak sem tam něco ze stolu upadlo. Štědrovečerní večeři se vší...
|
![]() Tak takhle TO začalo! A raděj hned napíšu, že z malé holčičky, která se bála psů víc než výprasku a tento strach si přinesla s sebou do dospělosti, se stala psí máma, která si vůbec nedovede představit, že by ji ráno na dvorku nepřivítali vrtící se...
|
![]() Asi, že jsme byli mladí (to si myslíme, že pořád jsme) nebylo vždycky nejhůř. Jeden ze spolutvůrců mé životní filosofie a pro mne, kluka bez táty od malička, děda Kamejckej, mě utěšoval. "Kluku nebul, mohlo to bejt horší!" A když se to potom...
|
![]() Když tak o tom dnes přemýšlím, tak jedinou chmurou těch let bylo, že můj tatínek, ač naprosto apolitický, krátce naletěl stejně jako téměř polovina národa na sliby komunistů a přispěl tak k jejich vítězství ve volbách v roce 1946. Jinak to pro mne ale...
|
![]() Panenko skákavá, co nám to teď svítí z oblohy?! Z přívětivého Sluníčka se stalo grilovací zařízení, kterému není zatěžko žhavit rošt v době, kdy většina populace má ještě spánkem zalepená víčka a kohoutovi ani nenapadne, že by měl vyletět z kurníku...
|
![]() Tak tenhle potok jsem znal do posledního podemletého břehu, nebo kamene, pod kterým se mohlo něco schovat. Oficiálně jsme tam chodili se sáčkem na rýbata. Většinou se do plechovky připletl nějaký ten pstruh. K naší cti jsme tam nechodili na...
|
![]() Čas tedy opět trhl oponou a válka skončila. O květnové revoluci se v Jičíně vlastně nestřílelo, jen tatínek byl na tři dny držen ve službě na nádraží a měli jsme o něj pochopitelně strach. Dopadlo to ale dobře. A pak přijela slavná Rudá armáda. První ruská slova...
|
![]() Představuji si někdy, jak se kupecký synek Emil Frída z Loun, později Slaného, toulal po romantických březích říčky Vrchlice. Ze Slaného, kam chodil na gymnázium, to měl poměrně daleko. Později ve studiích pokračoval v Praze, ale pro...
|
![]() To ještě jezdíval vláček z Vlašimi do Dolních Kralovic. V té době začínající pohromy charakteru zapadlejší, ale krásné krajiny kolem Sedlického potoka a naší utopené Želivky. Celá ta nádhera byla později pohlcena přehradou na pitnou vodu pro žíznivá města i...
|
![]() Město nic neví se jmenoval film, který na začátku normalizace točil v Ostravě režisér Dušan Klein. Ve filmu byla role pro mladou, velmi hezkou atraktivní dívku. Herečka, která ji měla představovat, nebyla uvolněna. Režisér prožil mládí v Ostravě, a tak šel navštívit svého...
|
![]() O prázdninách jsme každoročně jezdili na venkov k tatínkovým příbuzným na Příbramsko a dokonce jsem tam pomáhal dosti neobratně při žních s povřísly a se stavěním panáků ze snopů. Dnes už děti asi ani nevědí, o čem je řeč! Díky režijním jízdenkám jsme měli cestu...
|
![]() Bývala ještě zima, ale jaro se přece jen blížilo. Dalo se to poznat taky podle toho, že se jednoho dne objevil v kuchyni u kamen široký košík zakrytý teplým šátkem a v něm to jemňounce pípalo. Když jsem poprvé uviděla hebounké žlutohnědé kuličky, kterým svítila...
|
![]() Dodnes bych nedokázal vysvětlit, proč psí národ, sestávající se z podvraťáčků nejrůznější provenience, tolik miloval vojáky v modré letecké uniformě, kterou jsem i já musel nosit před více než 56 lety. Stačilo, aby voják procházel nějakou z okolních...
|
![]() S Martou Všetičkovou jsme kolem sebe chodily jako kolem horké kaše. Možná dva, možná tři roky. Přispěchala pokaždé na olomoucké výstaviště Flora s krabicí kynutých rohlíčků plněných kysaným zelím a obyčejně pravila...
|
![]() Do opravdové školy, tedy s taškou na zádech, jsem začal chodit na podzim roku 1941. V Jičíně byly tehdy dvě Obecné školy a navíc i Cvičná škola při Raisově učitelském ústavu. Kromě mne a mé maminky navštěvovala tento ústav kdysi i celá řada významných osobností...
|