Jako dìti jsme s postupem èasu vnikali do tajù vìdìní a sportù. Nebyla vìc, kterou bych nechtìla vyzkou¹et a poznat. Nìkdy to byly cíle snadno splnitelné jiné tì¾¹í.V mlad¹ím vìku jsem se závodnì vìnovala ly¾ování, atletice. Jaká byla moje radost...
|
Pomyslili-li (pìkné, ¾e) jste pøi ètení titulku na rozruch okolo nového silnièního zákona, nezmýlili jste se. Neuplyne den, aby se v tisku neobjevil èlánek zva¾ující nìkteré jeho aspekty. Vìt¹inou jde o kritiku, podle výzkumu renomované agentury vadí ¹edesáti procentùm øidièù. Je to obraz na¹í doby...
|
Media ka¾dodennì pøedstavují vynikající výkony èeských obèanù, kteøí zvolili za své povolání sport. Nemohu se v¹ak ubránit pocitu, ¾e tady cosi nehraje, a ¾e to, o èem se pí¹e a mluví není sport, ale pouhý ¹oubyznys zalo¾ený na sportovních výkonech a vyu¾ívající státní pøíslu¹nosti aktérù k fale¹né celonárodní identifikaci...
|
Kdy¾ jsem já byla mladé dìvèe, tak se nosily. Dokonce jsem jeden nedávno je¹tì na¹la v krabici na pùdì. Nejdøív jsem ho chtìla dát do pytle pro charitu, ale pøi¹lo mi ho líto. No bó¾e, tak bude jeden bezdomovec mrznout. Nebo si najde jinou huèku. Nasadila jsem si ho na hlavu, a zase ze mnì bylo mladé dìvèe...
|
Tento dopis jsem dnes dostala od svého ¹výcarského pøítele. Je to meil, který se má rozeslat dal¹ím lidem. Nepo¹lu jej dál, tak jako dále neposílám jiné podobné meily. Ale je to téma na zamy¹lení a tak toto poselství prostøednictvím Seniortipu pøedávám nám v¹em...
|
Kdy¾ jsem nedávno nav¹tívil Komerèní banku, zjistil jsem, ¾e mì odbavuje pohledná dívka, pod jejím¾ jménem na stoleèku se stkví nápis: Finanèní poradce. Dùkladnì jsem si ji prohlédl a zeptal se: Vy jste mu¾? Pøekvapenì na mne koukla a zeptala se: Proè? Není to vidìt, ¾e jsem ¾ena?
Je, odvìtil jsem, ale proè tu nemáte napsáno finanèní poradkynì...
|
Nìkdo mu øíká kouzelný dìdeèek, nìkdo Krakono¹. Vousy a¾ na hruï, myslivecká kamizola... V jarní dny u¾ jakoby patøí ke koloritu Ostravy. Postává u svého stoleèku nedaleko kavírny Elektra celé pùldny a pøesto¾e bude mít v srpnu sedmdesát, ¾idli nepotøebuje. "Dneska to jde pomalu, neberou...
|
Klub novináøù Pra¾ského jara si na svou schùzku pozval Waltra Komárka, aby s èleny pobesedoval na toto zajímavé téma. Pro nás, seniory, kteøí jsme toto vzepìtí celého národa a jeho následky pro¾ili na vlastní kù¾i, je to téma vìènì ¾ivé. Pøetiskujeme proto záznam besedy tak, jak jej uveøejnil èlenský zpravodaj Klubu...
|
Jako obvykle jsem se vydal ráno z domova na tramvaj a radoval se z hezkého jarního dne. Proti mnì kráèel jakýsi dìlòásek. Asi pìt krokù pøede mnou se náhle shýbl, cosi zvedl se zemì a okatì si to zaèal prohlí¾et. Netýkalo se mì to, a tak jsem ¹el dál...
|
Na tomto svìte je minimálnì pìt lidí kteøí tì milují tolik, ¾e by pro tebe zemøeli. Je minimálnì 15 lidi, kteøí tì doopravdy milují.
Jediným dùvodem pro to, ¾e tì nìkdo nenávidí, je proto¾e chce být jako ty...
|
Peníze dnes vládnou svìtem, bohu¾el èasto právì tzv. peníze ¹pinavé. Je pochopitelné, ¾e toto konstatování se nám v¹em nezamlouvá, ale musíme je vzít na vìdomí. Pøedev¹ím proto, ¾e ve výchovì dìtí hraje otázka penìz velkou roli. Ponechme stranou pøípady, kdy rodièe svoji roli zamìòují s rolí banky a místo toho, aby své dìti vychovávali...
|
Kdy¾ po listopadové revoluci zaèali Èe¹i ve vìt¹í míøe cestovat na Západ, mohli si v¹imnout zvlá¹tních rozdílù v chování lidí. Èasto bylo -a dosud je - v rùzných detailech lep¹í. Nevlídné a nìkdy a¾ nenávistné klima v èeské spoleènosti ukazuje na to, ¾e máme nìjaký problém sami se sebou...
|
Vìt¹ina studentù, kteøí letos nastupují na vysokou a jsou tedy víceménì dospìlí, se narodila nejpozdìji v roce 1983, tedy v dobì, kdy ty jsi u¾ dávno umìl násobit a dìlit, nìkteøí z nás dokonce u¾ øe¹ili i rovnice. Oni u¾ nepamatují komunismus...
|
Není rodina, jako rodina. Odbornì se rodiny dìlí na funkèní, problémové, disfunkèní i afunkèní. Pro pøíklady z tìchto smutných stránek ¾ivota jsem za¹el do mìstského obvodu Ostrava - Vítkovice. O svých zku¹enostech budou nyní vyprávìt sociální pracovnice na úseku sociálnì-právní ochrany dìtí...
|
Myslím, ¾e jsem celkem realistka, ráda se pøesvìdèím o vìcech na vlastní oèi, nebo co sly¹ím, ètu, pøemý¹lím, jak by se jevy daly logicky vysvìtlit, abych uvìøila... Ale! Stalo se pøed 60 lety, bylo mi deset. Dobøe si pamatuji ten pozdní veèer. Maminka a já jsme ji¾ le¾ely v posteli. Potmì jsme si pøed spaním ti¹e povídaly. Najednou jsme pøestaly obì mluvit...
|