Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
Viktor Dyk nemá ¾ádné výroèí. Utopil se v polovinì kvìtna 1931 a je¹tì ani není jisté, jak to s tím utopením bylo pøesnì. Mám rád toho mlynáøského synka z Polabí, jeho politické postoje i básnì, zejména politické. Jeho slavná vlastenecká báseò mi sice je¹tì odpoèívá v...
|
Jmenuji se Hubert Vytí¾il a jsem bankovní úøedník. ®enatý, vìk ètyøicet let, dvì dìti - kluci témìø dospìlí. Petrovi je osmnáct pryè a Martinovi bude brzy patnáct. Dnes je mùj velký den. Nedávno jsem úspì¹nì ukonèil dálkové...
|
V èervnu 1953 pro nás tì¹ící se maturanty a zejména pro mne pøi¹el dal¹í paradox, èi chcete-li pikantérie. Koncem mìsíce jsem jel do Prahy vykonat pøijímací zkou¹ky na Matematicko-fyzikální fakultu UK a teprve pak jsme zaèali ten avizovaný prázdninový...
|
Do ticha obestírajícího zahradu mého malého domku, do trávy prorostlé listy oroseného bøeè»anu, nedávno jsem polo¾il své únavou znièené tìlo. V podbarvení podzimu, naslouchaje prchavým...
|
Praha se stala hlavním sídelním místem císaøe øí¹e Øímské a èeského krále Rudolfa II. od 16. øíjna 1583 a¾ do jeho smrti 20. 1. 1612. Trvalá pøítomnost císaøe uèinila z Prahy centrum mezinárodní politiky, metropoli pozdnì renesanèní uèenosti, kultury a umìní s mnoha významnými...
|
V¾dycky se mi líbily rozkvetlé hortenzie, a» byly jejich kvìty sytì rù¾ové, èi jemnì modré, závidìla jsem v¹em zahrádkám, ve kterých jsem je vidìla kvést a tou¾ila jsem mít aspoò malièký kousek pùdy, kde bych je mohla...
|
Povídání o èlovìku, který se jako blesk z èistého nebe objevil u na¹ich vrat. Nejsem rasista, vìøím v dobro èlovìka. Nesná¹ím podrazy, nesná¹ím úlisné chování, nesná¹ím fale¹. Jednou z vlastností nás seniorù, kteøí nemají ¾ádná vnouèata, je pocit, ¾e nám chybí dostateèný...
|
Jsme tøi dámy ve zralém vìku, v dùchodovém vìku a pravidelnì se scházíme ka¾dý mìsíc u¾ deset let. Kavárny èi restaurace mìníme, nebo» v na¹em malém mìstì není kavárna, která by se nám zamlouvala nebo kterou bychom si zamilovaly. Kdy¾...
|
Pokoøení. To je takový divný slovo, mezi námi dìvèaty, moc se ani nepou¾ívá. Vono nìkoho pokoøit znamená sáhnout mu tvrdì na èest, voznaèit ho za podrazáka, vosobu nespolehlivou a tøeba e¹tì nìco hor¹ího. A potom - to slovo je òák moc nóbl, pro ka¾dýho se nehodí...
|
Prohlí¾ím si celý sklad panenek, kterým vládne moje vnuèka Zuzanka. Na polièkách sedí naparádìné Barbíny beze stopy rasové nenávisti vedle èerno¹ky, která pøicestovala pøes oceán. Nìkteré jsou u¹mudlané, ale nic si nezadají s atraktivními toaletami tìch umìlých sleèen...
|
NEJvy¹¹í vrchol Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Následují vrcholy Smrk (1276 m), Knìhynì (1257 m), Èertùv mlýn (1206 m), Radho¹» (1129 m), Travný (1203 m). NEJznámìj¹í postavou Lysé hory je loupe¾ník a mstitel Ondrá¹...
|
Abych tím svým preferováním sportu neodradil ty, kteøí mu nijak zvlá¹tì nefandí, a i kdy¾ asi také nejsem Èech, proto¾e neskáèu pøi ka¾dém úspìchu na¹ich sportovních idolù, musím teï zaøadit vzpomínky "hodnotnìj¹í". Na katastr mìsta Vrchlabí a do jeho...
|
To byl jednou jeden kluk, vùbec neposlouchal rodièe a dìlal si, co chtìl. A nejradìj ze v¹eho si hrál se sirkami, vytahoval z krabièky jednu za druhou a ¹krtal a ¹krtal, a¾ nezùstala ani jedna. Bylo to moc nebezpeèné, mohl nìco zapálit, tøeba záclony na oknì nebo krabici s...
|
©vec mìl v dìdinì v¾dycky práce dost. Jedny botky se k nìmu nosily nepoèítanì. Nikdy se nestalo, ¾e by je zedøelo jenom jedno dìcko. Dìdily se. První mé cesty k ¹evcovi vedly ke starému Gojovi. Bydlel v malém døevìném domeèku hned u hlavní cesty...
|
Nový senior
