Bylo to někdy v druhé polovině února, když si mně Tai postěžoval, že vůbec nemůže chodit na počítač. Na mou otázku, co provedl, že to má zakázáno, ohradil se rozhořčeně:"Nemám zakázáno! Ale Nam si ze školy přinesl neštovice, tak je namazaný a jen sedí u počítač!" "Nam má neštovice?" zvolala jsem...

Před sedmdesáti lety v roce 1938 hořely synagogy na celém území, které ovládalo nacistické Německo. Za to, že krnovská synagoga existuje ještě dnes, vděčíme odvaze radních, kteří podvedli říšské úřady. Namísto synagogy nechali radní vypálit jen obřadní síň na židovském hřbitově a fotky tohoto spáleniště pak poslali do...

Abych vám řekla pravdu, nevím, jak dlouho ještě budu mít o čem psát. Tai, ještě před měsícem milý, trochu naivní kluk, který - ač o dva roky starší než spolužáci - dobře zapadal mezi primány, se začal měnit. Jenže ta proměna nepřišla polehoučku pomaloučku. Naopak! Přiblížila se skokem. Ještě před čtyřmi pěti týdny mne Tai bavil...

Osídlení a zástavba na místě dnešního Pražského hradu se datuje až do naší dávné minulosti. Nejstarší doklad o osídlení hradního ostrohu pochází z osmého století. V předrománském a raně románském období byl hrad vystavěn, s výjimkou sakrálních staveb, ze dřeva...

Blíží se 70. výročí Křišťálové noci 1938 (v noci z 9. na 10. listopadu 1938 byly rozbíjeny výlohy židovských obchodů a podpalovány synagogy; proběhla v Německu včetně k němu do té doby připojených oblastí, tj. v Rakousku a v českém, moravském a slezském pohraničí...

Tokio je bezesporu městem, kde je nejvíce taxíků a jejich používání je velmi běžné. Přesto většina cizinců po delším pobytu v Tokiu a častém používání taxíků se vrací do svých zemí a měst a počínají si jako lidé, kteří v životě taxi nepoužili...

V pátek nás odvezl František (manžel Věry Soukupové - alias prababička) přes Staré Křečany do Zahrad. Zde se nachází na soukromé zahradě u domu č. p. 30 Geologická mapa - chráněná technická památka od roku 1983 v osadě Zahrady. Plastická mapa...

Dlouho, opravdu dlouho jsem se rozmýšlel, zda se do psaní o psaní a vlastně i trochu o sobě budu pouštět. Je to, jako když třináctiletý kluk má vysvětlit svému školnímu řediteli v ředitelně, proč na tom záchodě kouřil. Nemůže-li mlčet a nechce-li lhát, moc toho vlastně říct nemůže. Proč vysvětlovat někomu z božího dvora, že chci...

Hned na začátku řekněme, že tu dívku Olgu Knolovou, co vidíme na fotografii, políbil muž; stalo se tak před víc než 70 lety a ona múza se jmenovala Jiří Ohrenstein. Oba byli z Kutné Hory, hráli tenis v tamním klubu na Bylance a jeho rodiče měli v Kollárově ulici obchod. Jeho maminka, paní Berta, hrávala ochotnické divadlo a její tři synové...

Rekvizitáři jsou trochu opomíjení, trochu exotičtí pracovníci divadel, filmových a televizních studií. Jejich funkce není stejná. Slůvko pochází z latinského requisitum - potřebná věc. Ale jsou to věci potřebné nejen pro akci herce, ale i věci potřebné pro dokreslení atmosféry. V divadlech rekvizitáři zajišťují vybavení scény nábytkem...

Na snímku z roku 1928 je na společné fotografii 3. třídy rychnovské dívčí školy Hanička Fischerová (*1920), jedna z mála, která přežila holocaust rychnovských Židů. Byl jsem za ní v červnu 2008 v Jablonci nad Nisou, kde žije, a tak po způsobu starých lidí zeširoka, ale snad užitečně, podávám svědectví. Před rychnovskou synagogou je...

"Hovada, cukrárny, vinárny, kavárny, hospody i plovárny, všechno je otevřené, jděte do prdele a zítra ráno v osm zase tady." Tak zahajoval svůj ranní rozvoz do zaměstnání parťák Venca Drobínek. Bylo léto, horké léto roku 196... a měl jsem před sebou krásný den. Nakoupil pár rohlíků, trochu zeleniny a vyrazil na svůj oblíbený rybník...

Je sobota, nespěcháme se vstáváním. Nespěcháme vlastně s ničím. Trochu zničeni a trochu odpočinutí snídáme. Ptáci zpívají jako o závod a pan majitel seká trávu. Slunce je jisté, leč nejistá jsou oblaka. Vyrážíme na Hůrku. Ta je vyšší asi o sedmdesát metrů než Bradlo. Je to lávová vyvřelina, o čemž svědčí její pravidelná kuželovitost. No prostě je mladá a...

Japonsko je u nás velmi známé svými výrobky, současně je však velmi neznámé, pokud jde o jeho kulturu, zvyklosti, jevy denního života. Před časem jsem se pokusil přiblížit japonskou kuchyni a stolování, nyní formou poznámek něco z jiných oblastí. Předesílám, že vymyšlený je pouze komentář, ostatní je skutečnost...

Oddechla jsem si, že puberta Taie ještě neokupovala naplno, ale je třeba konstatovat, že svým způsobem nad Taiem vítězí. Nejvíc se to projevuje ve změně jeho přístupu k plnění povinností a také tím, že myšlení na výuku začíná tu a tam považovat za zbytečnou zátěž. Hrozně rád mě zasvěcuje do podstaty různých bojových her, do principu, na němž fungují určité zbraně...