Program Malování je
dodáván spolu s operačním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze použít...
Koncem roku 1948 se moje profesorka Wegenerová dověděla, že Voskovec a Werich hledají mladou herečku-zpěvačku pro nový muzikál "Divotvorný hrnec", který dovezli z Ameriky, a přeložili a upravili pro své divadlo. K audienci se sjelo...
|
"Koljóóó, Koljóóó! U čerta, kde zase vězíš?" Ale Kolja zase jednou dělá hluchého, anebo si chce hrát na schovávanou. A tak pokračuju ve svém jednostranném dialogu, až mě konečně napadne vyjít na zahradu. A tady jsem ho našel, lenocha! Leží v trávě...
|
Za oknem zůstalo nádraží, křižovatka pod viaduktem a motor zabral v táhlém stoupáku v Plzeňské ulici, která vede jižně z města. Když autobus opustil Rakovník, rozjel se podzimní krajinou kolem bývalé cihelny a dolu RAKO a pak táhlou zatáčkou k zalesněným stráním a rovnou...
|
V březnu jednačtyřicátého, přesně podle Horstovy předpovědi, bylo za Vislou ve čtvrti Podgórze na jihu od Kaziměře otevřeno krakovské ghetto, další po Pjotrkově, Lodži a Varšavě, jedno z pěti největších v takzvané Generální Gubernii. Mělo rozlohu dvaceti hektarů a zahrnovalo zhruba...
|
"Je šest hodin nula nula. Část vstávat, Árone." Otevřel oči a zhluboka se nadechl. Hlas, který ho právě jemně vytrhl ze spánku, patřil Helen. V ten samý moment zapomněl, co se mu zdálo. Otočil hlavu a mlčky se na ni...
|
Pejsky jsem měl odjakživa rád. Když jsem byl ještě malý kluk, rodiče odněkud přinesli černého kokršpaněla. Hrál jsem si s ním, chodil na procházky. Pak nám začal tloustnout, nebyl dobře vychovávaný, i kousal a už nepamatuji, jak od...
|
"Ordinace doktorky Svobodové," ozval se ve sluchátku rázný hlas. Zato já nasadila hlásek úplně žalostný: "Marto, nejsem ve své kůži." Poznala mě okamžitě. "Copak? Máš smrt na jazyku, že sis vzpomněla na doktorskou...
|
Pan Redžič byl ochota sama, když před zákaznicí rozložil kazetu zlatých prstýnků. Dívala jsem se přes výlohu soběslavského zlatnictví na ten zvláštní obřad zakoupení prstenu. Na to, jak paní nejprve s nosem...
|
Já tedy určitě ne, to vážně nehrozí a nehrozilo. Když jsem dělal rozhovor s předsedkyní Klubu Za starou Prahu, Katkou Bečkovou, dostal jsem od ní čtivou knihu, kterou ona editovala. Vzpomínky její babičky, Růženy Opravilové - Brožové. Začetl jsem se a knihu odložil až s...
|
Dvanáctiletá Ellen Longstrayová připlouvá po smrti rodičů do viktoriánské Anglie, kde se má setkat se svým posledním žijícím příbuzným, baronetem Thomasem W. Longstreyem. Podivínský stařec, kterého okolí považuje za vtělení ďábla, však už půl století neopustil...
|
Kniha Kazatel patří v hebrejském kánonu též do třetí nejmladší části, které se říká Spisy. V nich pak je zařazena mezi pět t.zv. "svátečních svitků". Četla se o svátcích stánků. Byl to radostný závěr sklizně (zejména vína) a díkůvzdání za ni. Vedle toho...
|
V zimě nás vozili na saních a dovedli ve sněhu vystopovat zajíce. V létě, zapřažení do psích postrojů, tahali žebřiňák se senem, zaháněli krávy z pšenice, lovili na louce krtky, a Medvídek dokonce neváhal skočit do Ohře pro pstruha. Dohromady byli ti dva řádní hlídači, kterým...
|
Určitě jste si všimli, že čím dál větší prostor na stránkách tisku a v mediích všeho druhu je věnován problému komunikace. Čím toho více umíme, víme, tím nákladnější je najít cestu, jak si všechny ty "výdobytky civilizace" vzájemně sdělovat. Vymýšlíme, jak to udělat, abychom komunikovali...
|
Pověsti bývají plné skazek o bájných pokladech, které se ukrývají v nitru země, ale které ve skutečnosti nikdy nikdo nenašel. Přesto však historie zaznamenává i takové případy, kdy se vrtkavá Štěstěna usmála i na obyčejné lidi. Bylo léto roku 1698 a u klučovského mlýna se boural...
|
Bydleli jsme tenkrát na nově vybudovaném orelském cvičišti na okraji Riegrových sadů, hned proti Žižkovu. V podlouhlé dřevěné stavbě byl sklad tělocvičného nářadí a klubovny i obytné místo pro strážce objektu - a moji rodiče tehdy, myslím, ono pozvání na strážcovské místo rádi...
|
