Za oknem zùstalo nádra¾í, køi¾ovatka pod viaduktem a motor zabral v táhlém stoupáku v Plzeòské ulici, která vede ji¾nì z mìsta. Kdy¾ autobus opustil Rakovník, rozjel se podzimní krajinou kolem bývalé cihelny a dolu RAKO a pak táhlou zatáèkou k zalesnìným stráním a rovnou...
|
V bøeznu jednaètyøicátého, pøesnì podle Horstovy pøedpovìdi, bylo za Vislou ve ètvrti Podgórze na jihu od Kazimìøe otevøeno krakovské ghetto, dal¹í po Pjotrkovì, Lod¾i a Var¹avì, jedno z pìti nejvìt¹ích v takzvané Generální Gubernii. Mìlo rozlohu dvaceti hektarù a zahrnovalo zhruba...
|
"Je ¹est hodin nula nula. Èást vstávat, Árone." Otevøel oèi a zhluboka se nadechl. Hlas, který ho právì jemnì vytrhl ze spánku, patøil Helen. V ten samý moment zapomnìl, co se mu zdálo. Otoèil hlavu a mlèky se na ni...
|
Pejsky jsem mìl odjak¾iva rád. Kdy¾ jsem byl je¹tì malý kluk, rodièe odnìkud pøinesli èerného kokr¹panìla. Hrál jsem si s ním, chodil na procházky. Pak nám zaèal tloustnout, nebyl dobøe vychovávaný, i kousal a u¾ nepamatuji, jak od...
|
"Ordinace doktorky Svobodové," ozval se ve sluchátku rázný hlas. Zato já nasadila hlásek úplnì ¾alostný: "Marto, nejsem ve své kù¾i." Poznala mì okam¾itì. "Copak? Má¹ smrt na jazyku, ¾e sis vzpomnìla na doktorskou...
|
Pan Red¾iè byl ochota sama, kdy¾ pøed zákaznicí rozlo¾il kazetu zlatých prstýnkù. Dívala jsem se pøes výlohu sobìslavského zlatnictví na ten zvlá¹tní obøad zakoupení prstenu. Na to, jak paní nejprve s nosem...
|
Já tedy urèitì ne, to vá¾nì nehrozí a nehrozilo. Kdy¾ jsem dìlal rozhovor s pøedsedkyní Klubu Za starou Prahu, Katkou Beèkovou, dostal jsem od ní ètivou knihu, kterou ona editovala. Vzpomínky její babièky, Rù¾eny Opravilové - Bro¾ové. Zaèetl jsem se a knihu odlo¾il a¾ s...
|
Dvanáctiletá Ellen Longstrayová pøiplouvá po smrti rodièù do viktoriánské Anglie, kde se má setkat se svým posledním ¾ijícím pøíbuzným, baronetem Thomasem W. Longstreyem. Podivínský staøec, kterého okolí pova¾uje za vtìlení ïábla, v¹ak u¾ pùl století neopustil...
|
Kniha Kazatel patøí v hebrejském kánonu té¾ do tøetí nejmlad¹í èásti, které se øíká Spisy. V nich pak je zaøazena mezi pìt t.zv. "sváteèních svitkù". Èetla se o svátcích stánkù. Byl to radostný závìr skliznì (zejména vína) a díkùvzdání za ni. Vedle toho...
|
V zimì nás vozili na saních a dovedli ve snìhu vystopovat zajíce. V létì, zapøa¾ení do psích postrojù, tahali ¾ebøiòák se senem, zahánìli krávy z p¹enice, lovili na louce krtky, a Medvídek dokonce neváhal skoèit do Ohøe pro pstruha. Dohromady byli ti dva øádní hlídaèi, kterým...
|
Urèitì jste si v¹imli, ¾e èím dál vìt¹í prostor na stránkách tisku a v mediích v¹eho druhu je vìnován problému komunikace. Èím toho více umíme, víme, tím nákladnìj¹í je najít cestu, jak si v¹echny ty "výdobytky civilizace" vzájemnì sdìlovat. Vymý¹líme, jak to udìlat, abychom komunikovali...
|
Povìsti bývají plné skazek o bájných pokladech, které se ukrývají v nitru zemì, ale které ve skuteènosti nikdy nikdo nena¹el. Pøesto v¹ak historie zaznamenává i takové pøípady, kdy se vrtkavá ©tìstìna usmála i na obyèejné lidi. Bylo léto roku 1698 a u kluèovského mlýna se boural...
|
Bydleli jsme tenkrát na novì vybudovaném orelském cvièi¹ti na okraji Riegrových sadù, hned proti ®i¾kovu. V podlouhlé døevìné stavbì byl sklad tìlocvièného náøadí a klubovny i obytné místo pro strá¾ce objektu - a moji rodièe tehdy, myslím, ono pozvání na strá¾covské místo rádi...
|
Kniha Vltavìnka u¾ není k dostání, jen pár kouskù snad je¹tì má knihkupectví Luxor na Václavském námìstí v Praze. A já mám jednu, za kterou jsem vdìèná, proto¾e jsem opravdovou Vltavku-Vltavìnku na Slapech potkala jako mladá dívka. A hlavnì...
|
Byla to láska na první pohled. V osmdesátých letech jsme s rodinou a pøáteli podnikli výlet do Taragony ve ©panìlsku. Nevím, jaký psí pánbùh má na svìdomí, ¾e nás nohy vedly rovnou na trh, a to právì v okam¾iku, kdy tam opálený trhovec nabízel dvì...
|