Zasmìjme se
11.10 - Povídá vojín Novák vojínu Jandovi: Èlovìèe, a» dìlám co dìlám, já s tím ¾oldem nikdy nevyjdu! Na to Novák: To já s ním zase vyjdu. Ale v¾dycky se vrátím bez nìj.
Poruèík vstoupí do svìtnice mu¾stva a ptá se: Je z vás nìkdo v civilu elektrikáø?
Já, pøihlásí se nad¹enì nováèek Racek.
Výbornì! Ode dne¹ka mi budete ruèit za to, ¾e ka¾dý den bude ve 22:00 v¹ude zhasnuto...
Poslechnìte, chlape, povídá rozzlobenì vojenský lékaø, taky byste ke mnì pøi¹el s takovou blbostí, kdybyste byl v civilu?
To ne, pane doktore. To bych si pro vás poslal.
Pøineste mi osobní záznam a spis vojína Janíka! po¾aduje velitel roty na výkonném praporèíkovi po návratu z ostré støelby.
Proè, pane kapitáne? Ten chlap støílí jako z partesu!
Právì proto. Jenom je mi divné, ¾e po ka¾dém výstøelu peèlivì stírá ze svého samopalu otisky prstù!
Na co chcete dovolenku, vojíne Nováku?
Pane majore, doma budeme mít zabijaèku.
No, kdy¾ nìco pøivezete, napí¹u vám jako dùvod úmrtí v rodinì.
Diví se voják Nováèek: Tady mám dr¾et strá¾? Dva kroky od tak velkého mraveni¹tì?
Alespoò mám jistotu, na to èetaø, ¾e mi neusnete!
Pavel