Kartáèek na zuby jde z ruky do huby!
Komu je na míru rolièka papíru?
Tam na louce v jedné kupce
na¹li opilého kupce.
Objevila právì Laïka,
¾e jí v plotì chybí la»ka,
spolu s ní teï dumá Radka,
¾e i vrátka jsou u¾ vratká.
|
®ádný farmáø. Pøedstavil se mi jako Bo¾í mu¾. Nevnímala jsem ho jako milovníka a znalce bible, ale spí¹e jako èlovìka, který se rozhodl být souèástí pøírody. Ode¹el jsem z mìsta na kozí farmu, øekl docela prostì...
|
Samo nábøe¾í jsem chápal jako levý bøeh Vltavy. Vymezoval je odspoda mlýn a nahoøe most. Na most vedly úzké schùdky, které navazovaly mírnì pøed domkem mýta. Mýtným byl pan Jirsa. Velký rybáø, ale s námi velké kontakty nemìl. On chytal veèer a v noci. Na¹í...
|
Abych stále neunavoval ¹kolou, pøeru¹ím vzpomínky na své uèitele a profesory, "zaøadím zpáteèku" a musím pøidat nìco "z jiného soudku." Sportu musím zcela jistì vìnovat nìkolik kapitolek tìchto ¾ivotních paradoxù a renonsù. Právì díky opravdu velmi v¹estrannému...
|
Na jedné jarní zahrádce rozkvetl tulipán zvlá¹tní barvy. Ostatní tulipány po nìm koukaly, jako by nevìøily vlastním oèím. Aby taky ne, mezi jejich fádní ¾lutí a tøe¹òovou èervení se vyjímal jako princezna mezi husopaskami a byl na to taky poøádnì py¹ný...
|
Po svém pøíchodu do Karviné v roce 1960 jsem se èasto dostával do Ostravy. Bylo to nejbli¾¹í správní, hospodáøské i kulturní centrum, kam mì pøivádìly slu¾ební i soukromé zájmy, tak¾e jsem se tu seznámil s øadou lidí z nejrùznìj¹ích oblastí kulturního a umìleckého...
|
Nevím, jestli to byl výraz jenom trojanovský, ale na¹i staøenka nosili "leknice" a já jako dìcko jsem mívala na sobì "¹lepek", kdy¾ jsem byla malá a "¹lep", kdy¾ jsem byla trochu vìt¹í.A¾ je ¹ila fren¹tátská paní ©tuzková, tak to teprve byly ¹aty. Leknic mìli na¹i...
|
Já si na mou du¹i myslím, ¾e kolem novináøe Zdeòka Smí¹ka èas obchází velkým obloukem. Od dob, kdy bydlel sotva pùl kilometru vzdu¹nou èarou ode mne, pouze pøes kopec, na pra¾ském sídli¹ti Na Beránku, se vùbec...
|
Kvùli zapalování lejtek nesmím zapomenout na to, ¾e jsem byla taky skautka. Zatím jen "svìtlu¹ka", ale stálo to za to. Klubovnu jsme mìly v oslavanském zámku. Nebylo to nic nóbl, taková malá místnùstka zastrèená a¾ v rohu pod podloubím. Ona to...
|
Mo¾ná se se mnou rádi vrátíte k zajímavým postavám na¹i literatury a spoleèenského ¾ivota. Jednou z nich je urèitì Kostantin Biebl. Matnì si vzpomínám, ¾e v dobì mých støedo¹kolských studií byla nìkterá jména...
|
Zoolog dnes pìknì ml¾í mezi pl¾i ba i ml¾i. Jak tak fotím, ejhle tlou¹» - nestihl jsem stisknout spou¹»! Hejno cejnù plave k mlejnu a tøeboòský kapr míøí opìt na trh! Parma, ta je dneska zdarma, mù¾e za to na¹e farma! I kdy¾ nebyl nikým zvolen, do kolen nás...
|
Sychravý vítr chlístal na okno tramvaje proudy vody. Cestující zimomøivì zatahovali krky do límcù, a kdy¾ vystupovali z tramvaje vstøíc ledovému lijáku, tváøili se nakva¹enì. Zato na refý¾i lidé pøitahovali tramvaj...
|
Ka¾dé jaro kupovala maminka housata. Ètyøi nebo ¹est. Nikdy více. Asi proto, ¾e kromì trávy potøebovala i jiné krmení a toho snad mìla jen pro tento poèet. Neøíkalo se tedy, ¾e máme "krdel" husí. Housátka nosila z trhu a my jsme se jich nikdy nemohli doèkat...
|
Má-li èlovìk za sebou del¹í øadu desetiletí ¾ivota, ¾e drobné i vìt¹í støípky pøíjemných ¾ivotních zá¾itkù se obalují prùhlednou aurou nostalgie. Není divu. Vìdomí, ¾e je takový zá¾itek neopakovatelný...
|
O studentských letech z poèátku padesátých let by se toho dalo napsat je¹tì mnoho, v¾dy» tehdy se to paradoxy a renoncy jen hem¾ilo. V tìchto souhrnných vzpomínkách na léta strávená na vrchlabském gymplu se musím je¹tì zmínit alespoò o...
|