Tak tenhle potok jsem znal do posledního podemletého bøehu, nebo kamene, pod kterým se mohlo nìco schovat. Oficiálnì jsme tam chodili se sáèkem na rýbata. Vìt¹inou se do plechovky pøipletl nìjaký ten pstruh. K na¹í cti jsme tam nechodili na...
|
Èas tedy opìt trhl oponou a válka skonèila. O kvìtnové revoluci se v Jièínì vlastnì nestøílelo, jen tatínek byl na tøi dny dr¾en ve slu¾bì na nádra¾í a mìli jsme o nìj pochopitelnì strach. Dopadlo to ale dobøe. A pak pøijela slavná Rudá armáda. První ruská slova...
|
Pøedstavuji si nìkdy, jak se kupecký synek Emil Frída z Loun, pozdìji Slaného, toulal po romantických bøezích øíèky Vrchlice. Ze Slaného, kam chodil na gymnázium, to mìl pomìrnì daleko. Pozdìji ve studiích pokraèoval v Praze, ale pro...
|
To je¹tì jezdíval vláèek z Vla¹imi do Dolních Kralovic. V té dobì zaèínající pohromy charakteru zapadlej¹í, ale krásné krajiny kolem Sedlického potoka a na¹í utopené ®elivky. Celá ta nádhera byla pozdìji pohlcena pøehradou na pitnou vodu pro ¾íznivá mìsta i...
|
Mìsto nic neví se jmenoval film, který na zaèátku normalizace toèil v Ostravì re¾isér Du¹an Klein. Ve filmu byla role pro mladou, velmi hezkou atraktivní dívku. Hereèka, která ji mìla pøedstavovat, nebyla uvolnìna. Re¾isér pro¾il mládí v Ostravì, a tak ¹el nav¹tívit svého...
|
O prázdninách jsme ka¾doroènì jezdili na venkov k tatínkovým pøíbuzným na Pøíbramsko a dokonce jsem tam pomáhal dosti neobratnì pøi ¾ních s povøísly a se stavìním panákù ze snopù. Dnes u¾ dìti asi ani nevìdí, o èem je øeè! Díky re¾ijním jízdenkám jsme mìli cestu...
|
Bývala je¹tì zima, ale jaro se pøece jen blí¾ilo. Dalo se to poznat taky podle toho, ¾e se jednoho dne objevil v kuchyni u kamen ¹iroký ko¹ík zakrytý teplým ¹átkem a v nìm to jemòounce pípalo. Kdy¾ jsem poprvé uvidìla hebounké ¾lutohnìdé kulièky, kterým svítila...
|
Dodnes bych nedokázal vysvìtlit, proè psí národ, sestávající se z podvra»áèkù nejrùznìj¹í provenience, tolik miloval vojáky v modré letecké uniformì, kterou jsem i já musel nosit pøed více ne¾ 56 lety. Staèilo, aby voják procházel nìjakou z okolních...
|
S Martou V¹etièkovou jsme kolem sebe chodily jako kolem horké ka¹e. Mo¾ná dva, mo¾ná tøi roky. Pøispìchala poka¾dé na olomoucké výstavi¹tì Flora s krabicí kynutých rohlíèkù plnìných kysaným zelím a obyèejnì pravila...
|
Do opravdové ¹koly, tedy s ta¹kou na zádech, jsem zaèal chodit na podzim roku 1941. V Jièínì byly tehdy dvì Obecné ¹koly a navíc i Cvièná ¹kola pøi Raisovì uèitelském ústavu. Kromì mne a mé maminky nav¹tìvovala tento ústav kdysi i celá øada významných osobností...
|
Vlastnì to ani není nic zvlá¹» dramatického, dívat se do ohýnku. Plaménky se zdvihají, padají, spájejí se a zase dìlí v jednotlivé jazýèky... stále dokola. A pøitom je to pohled fascinující, který èlovìka nikdy neomrzí. Plamínky nikdy nejsou úplnì stejné...
|
Sedìli jsme na dvoøe, kdy¾ nám nad hlavami pøetáhl velký motýl. Znám tyhle krasavce. Pravidelnì se ka¾doroènì pøiletìli ke konci prázdnin podívat. Jak na dvùr polesí u ®elivky, tak sem, na chaloupku poblí¾ Orlíka. Jejich...
|
"Máte úhledné jméno," pochválila mì jedna dáma na autogramiádì v rakovnickém knihkupectví M & K.
Nejdøív mnì nedo¹lo, jak to myslí. Obèas mé pøíjmení nìkoho irituje. Kdy¾ nakladatelství Rotag vydalo...
|
Kdoví, co to bylo za slávu. Hráli jsme a¾ do za svìtla. To prý poøádní lidé chodìjí domù z hospody. Doznìla "Ne¾ dobrou noc" a zaèalo se pakovat. Jana, ¹enkýøka, se dala do mytí skla na dne¹ek a my, ¹umaøi, nedopitkové, vyrazili k domovu. ©imkù kohout...
|
V jednom pìkném malém domeèku bydleli rodièe s prima klukem, který u¾ chodil do ¹koly, umìl èíst a psát, rád v¹em pomáhal pøi práci a taky si rád hrál, jen¾e byl sám a to pak není ta pravá legrace. Na...
|