Nedávno jsem ¹el s vnouèkem ulicí starého Kladna. Blí¾il se k nám jeden pán, co mìl za minulého re¾imu osm funkcí a teï jich má dvanáct. Co èert nechtìl, spatøil nás a hned se dal do øeèi.
"Dlouhý vlasy se u¾ nenosí!" zaèal rozhovor. "Vypadá¹ jako anarchista!" "To je...
|
Hráèi, Obrazy ze ¾ivota. Toto dílo Karla Poláèka vy¹lo jako vázaná kniha roku 1931 v nakladatelství Fr. Borový v Praze. Je vìnováno karetním hráèùm v rùzných, pestrých situacích; dokonce v bojích na památné sibiøské magistrále. Celých sto let uplynulo od doby...
|
Carmela naposled vymetla pár lopatek mouru, v¹echnu uhelnou dr», která zbyla ve sklepì od minulé zimy. Topili u¾ jenom v kuchyni, pøesto ani to nestaèilo. A to se nejvìt¹í mrazy teprve èekaly! Podle pøedpovìdi mìly trvat nejménì do konce února. "Kdyby se to mìlo vyplnit...
|
Bì¾el zaèátek padesátých let, kdy¾ jsem "ordinoval" na vojnì v Kujebinì u útvaru, patøícímu na¹emu letectvu. ©lo tehdy pøedev¹ím o to, aby voják byl bojeschopný a mohl tak ochránit socialistický øád pøed rejdy pro¾luklých imperialistù. S tím ov¹em souvisel...
|
Mám slabost pro ¾ebráky. Poka¾dé kdy¾ je míjím, mám pocit, ¾e je hanbou být na tom lépe, ne¾li oni. Proto jsem dal tomu mladému mu¾i tøicet korun. Za okam¾ik jsem pochopil, nemám na metro. Jít zpátky, aby mi vrátil osm korun, to se mnì zdálo dost blbé, a tak jsem pøemý¹lel...
|
Mù¾eme se pøít, zda je smyslem ¾ivota láska anebo povinnost. A mù¾eme závidìt na¹im ètyønohým druhùm, ¾e v sobì dokázali spojit obojí. Psí láska je oddaná a velkorysá, doká¾e milovat i odpou¹tìt a pøijmout nás se v¹emi na¹imi chybami a nedostatky...
|
V¹ichni tøi se mi od samého zaèátku moc líbili. Kluk Jakub, jeho maminka, a samozøejmì i zlatý retrívr Cedrik. K mamince jsem u¾ po chvilce zaèala cítit obdiv. Obdiv k síle ¾eny, která by snesla modré z nebe, kdyby to jejímu synovi pomohlo! Obdiv k laskavému...
|
Je hodnì, hodnì po pùlnoci a já se svým par»ákem nadskakujeme ve slu¾ebním autì po mizerných pohranièních silnicích. Vracíme se domù. Pracovní den nám zaèal u¾ vèera, vlastnì skoro pøed dvaceti ètyømi hodinami, kdy¾ nás oba z klidného spánku vytrhl telefon...
|
Který slu¾ebník miluje pána víc ne¾ pes? Splnila jsem si svùj sen a poøídila si hladkosrstého jezevèíka vlastním jménem Cassy Rössler CS. Byl to roztomilý malý vrásèitý "¹tuclík", který byl prostì k "se¾rání". Proto¾e jsem slíbila chovateli, ¾e ho...
|
Noèním mìstem projí¾dìla Veøejná bezpeènost. Z auta znaèky Volha sledovala klid v mìstì Kladnì. VB, tak znìla zkratka ochráncù zákona, která se skvìla na dveøích a na støe¹e slavných sovìtských automobilù. Tajnì se øíkalo, ¾e ta zkratka znamená "Pátá B". Neboli tøída, která...
|
Pøi¹lo to najednou jako úder z nebes. Rozkaz, aby se v¹ichni hudebníci i s nástroji dostavili k udanému datu a hodinì k rotì C. Stalo se samozøejmì - kde jinde - v Kujebinì, v první polovinì padesátých let u leteckého spojovacího pluku. Bylo to neobvyklé. Obyèejnì...
|
Jakoby hebouèkým sametem byla pokryta obloha a na ní tisíce hvìzdièek. V¹echny se zúèastnily, ¾ádná nechybìla, ¾ádná se neulejvala. Mezi nimi dominoval jako veliký kotouè na¾loutlého...
|
Kdybychom zjistili vzdálenost, kterou absolvoval Josef ©vejk jako svoji proslulou anabázi mezi Táborem a Pískem, vèetnì cesty pøes Protivín a dvakrát Putim, ani zdaleka bychom se nedopoèítali tolik kilometrù, kolik jich se mnou absolvovala moje krabice od margarínu. Margarín...
|
S Jájou a Josefem Dvoøákovými jsme vzpomínali na jejich ¹i tzu Beníèka pøed pøedstavením v divadelní kavárnì Divadla U hasièù. Známý herec, skvìlý komik a nenapodobitelný pøedstavitel vodníkù, jinak hlava rodiny, se sice tváøil, ¾e Jája "stejnì v¹echno ví", pøesto...
|
Na jaøe leto¹ního roku vy¹la pod názvem Deníky Ondøeje Sekory 1944-1945 neobvyklá kniha. Její zvlá¹tnost spoèívá v tom, ¾e obsahuje nejen malíøovy deníky z vìznìní za druhé svìtové války, ale i kreslené obrázky, které...
|