Program Malování je
dodáván spolu s operačním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze použít...
Na střeše hájenky se ukázal bílý konipásek. "Pan domácí" přilétl odkudsi z jihu. Staří myslivci tvrdili, že když je tady on, jsou tu i sluky. Dalším pro bylo i to, že neděle Kýchavná už minula. Zase moudro starých je na bíledni. "Na neděli Kýchavnou sluky jistě potáhnou...
|
Tak ale nyní už opravdu naostro, jak jsem zařezával v meteorologické službě na Ruzyni. Nebylo to pro mne lehké, neboť jsem byl vlastně geofyzik a tak jsem se musel za pochodu meteorologicky dovzdělávat! Ale nebyl to jen můj problém, společně se mnou...
|
"Jak jsi vykročil do Nového roku?" byla moje první otázka. "Pomateně!" Vincek Cíců byl často stručný. "To je náhoda, já také - už jsem se chtěl pochlubit!" "Mě netrumfneš! Jen jsem vylez z baráku, zkřížila mi cestu milostpaní Škubánková. To je...
|
Země ještě nevoněla jarem, jen pomalu se začínala otvírat, travička se ještě nezazelenala a to byl ten nejvyšší čas, aby se jí dostalo živin, které by podpořily chudou úrodu. Za nevlídných mlhavých jarních dnů se musela přihnojit. Používalo se to, co dům a chlév dal...
|
Jednou, když se mi na chalupě podařilo upadnout tak nešikovně, že jsem si nalomil tři žebra, ponechali si mě v mariánskolázeňské nemocnici pro podezření z natržení sleziny. Na chirurgickém oddělení mne sestra uvedla do malého pokoje s...
|
Jako mají obyvatelé měst své svátky, tak my od vody jsme měli také dny, na které jsme čekali celý rok. Pokaždé byla očekávána "dřenice". To když povolily ledy a korytem se tu s menším, tu s větším rachotem valila lavina ledů. Někdy se někde zatarasily a bylo...
|
A nastává čas na opravdový život! I když nám bylo často vtloukáno do hlavy, že práce je matka pokroku atd., doufám, že tyto další střípky mých životních paradoxů a renoců, které by se daly pracovně nazvat pracovní, nikoho od další četby neodradí. Různé...
|
Podržte se, já mám ráda zimu. Takovou tu bílou, ladovskou, kdy mrzne, až praští, a od úst stoupá pára. Zrovna jako když se za dob mého dětství na nádraží v Petrovicích chystala vyjet na cestu parní lokomotiva zapřažená do tří vagónů a nedočkavě odfukovala bílé obláčky...
|
Dát někomu účelný dárek bývá problém. Náš synek to o vánocích vyřešil chytře: věnoval nám dvoutisícový poukaz na večeři v přední pražské restauraci Divinis na Starém městě, v Týnské ulici. Majitelem není nikdo jiný...
|
Jako malý chlapec jsem od září 1943 do ledna 1944 chodil na hodiny klavíru k pedantickému prof. Komárkovi. V této válečné době občas létaly nad územím tak zvaného Protektorátu Čechy a Morava svazy amerických těžkých bombardérů. Vždy, když se přiblížily...
|
Lidské asociace jsou nevyzpytatelné, a tak když jsem zase onehdy nemohl usnout, z ničeho nic se mi vybavilo několik životních paradoxů a renonců, které by se daly nazvat "svatební", a které se vlastně hodí zařadit hned za minulé střípky milostné...
|
Gustav Sikora se narodil v obci Nýdek v osadě Filipka v jedné z patnácti chalup, rozesetých v nadmořské výšce kolem 700 m na svazích Slezských Beskyd, kterým dominují vrchy Velký Stožek a Velká Čantoryje. V loňském roce uplynulo 70 let od konce druhé světové války...
|
Až do zavedení elektriky v roce 1947 jsme svítili petrolejem. V kuchyni jsme měli krásnou lampu s cibulovou nádržkou. V síni se zapalovala ihned po setmění lucerna. Vítala případné návštěvníky, ale hlavně sloužila jako přenosné osvětlení...
|
Všechno to začalo ve vlaku. Moje málem devadesátiletá maminka skončila v nemocnici a já rychle sedla na první spoj a zamířila směr severní Morava. Dívenka, která seděla proti mně, útlá, že by se mohla převlékat za bičem - jak by řekl tatínek...
|
V těchto místech jsem nucen učinit významnou inovaci a při odhalování dalších životních paradoxů postupovat nikoli chronologicky, ale tematicky, dle jednotlivých - jak to nazvat - oborů, disciplin - kdo ví? Největší problém budu mít s tím, jak moc se odvážím...
|
