Program Malování je
dodáván spolu s operačním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze použít...
Zprávy po internetu a dopisy od přítelkyně Jarmilky z domova dostávám často a jsem za ně velmi vděčná. Její poslední dopis je pro mě ale neocenitelným dárkem:"Teď tomu bude už deset let, co jsme byli v Austrálii, ani se tomu nechce věřit...
|
Myslím, že to bylo někdy koncem roku 1969 nebo už v sedmdesátém, dalo by se to přesně zjistit nahlédnutím do archivu, ale ta přesnost není tak důležitá. Začínalo období normalizace a samozřejmě že i naše studio, jako důležitý sdělovací prostředek...
|
Když jsem se jednou rozepsal o bederních kalhotách, netušil jsem, že jen o pár měsíců později doznal model této části pánské (a z devadesáti procent i dámské) garderoby další změny střihu budící úžas. Abych byl ale správně...
|
Je to jako když se protrhne přehrada. Gigantické proudy vod se valí údolím a devastují všechno, co jim přijde do cesty. Smetou celé vesnice, zničí přírodu, zahubí vše živé a zůstane po nich spoušť.
Stejně gigantický je proud pavěd, který do naší země vtrhl po pomyslném...
|
Po roce 1977 normalizace přituhla a tak další dva výjezdy za železnou oponu, tentokrát i zeměpisně na západ, se nám podařilo uskutečnit až po jedenácti a dvanácti letech. Ten první na podzim v roce 1988 byl soukromý, patří tedy opět mezi ty "protekční"...
|
Došel jsem k poli od lesa a zkusil vábničku. Přestože jsem nečekal nějaký výsledek, zvedly se přede mnou nějaké lodyhy černého kořene nebo bodláku, jenže se rychle ztratily. Znovu jsem zapískal. V pšenici se opět ukázaly černé klacíky. Bude to určitě on. Jenže...
|
Dovolte, abych další Hlinomazovo téma uvedl krátkou vzpomínkou: Já totiž vůbec nepokládám Josefa Hlinomaze za kuchařského velmistra. On k takovému mistrovství ani nebyl příslušně vybaven! Když u něho člověk vstoupil...
|
I když jugoslávské dináry byly také pouze na příslib Československé banky, opravdové kapitalistické valuty jsme od našeho milého socialistického státu dostali poprvé na jaře v roce 1968. A tady jak vidno se vracím zpět do minulosti a je...
|
Kdo to ještě nezkusil, kdo nepřivoněl, ten neví, co je pizza. Tenounké těstíčko, pěkně křupkavé, placička natřená hustou omáčkou z rajčat a bylinek, obložená vším možným, nejlépe výborným salámem, plátky...
|
Poslední pokračování článků Václava Židka mě s potěšením opět přivedlo na můj Žvahov. "Když si můj dědeček babičku bral" ve zlíchovském kostele sv. Filipa a Jakuba, kopec Žvahov tam již dávno byl, ale jestli tam na něm byla ta vilová čtvrť, kde jsem vyrostla a...
|
A zase pršelo. Tentokrát nenapršelo jen na Zelené aleji, ale i na vnitřní výstelku mého žaludku. A nebyla to voda, bylo to něco hutnějšího - nejspíše Becherovka. Skončila totiž nějaká velká sláva na lesním závodě. Maminka vrčela, tak jsem vzal kulovnici a hajdy...
|
Další dvě hezké dovolené u Baltu, které se daly pořídit bez deviz, spadají do poloviny let sedmdesátých. V roce 1975 jsme byli s dalšími rodinami v NDR a docela stylově už s novým Wartburgem. Jeli jsme do Prerowa, kteréžto jméno připomíná, že pochází...
|
Na Boží narození o bleší poskočení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále a na Hromnice už o hodinu více. Nemusíme mít na zřeteli pranostiky, odměřované prodlužování dne je samozřejmé se svou pravidelností a neměnností. Se stejnou...
|
Za hájenku nám chodil srnec. Parádní kousek v paroží. Kdo ví, kde se ten rod tady vzal. Po všech stránkách připomínal srnce karpatského. Vysoké, mohutné lodyhy, nádherná růžice a velice silné perlení, víc jak do půl lodyh. Šel už sice zpátky, ale ještě pořád byl...
|
Ctitelé a fandové Josefa Hlinomaze se často zajímají o to, jak to chodí v zákulisí? Tak i já jsem se Mistra zeptal - jak to chodí v zákulisí?
Otázka padla ve stísněném prostoru Hlinomazovy garsoniery, kam se právě z výstavy v Montrealu vrátily postavy z jeho obrazů. Byly namalované...
|
