Jako malá jsem ¾ila v domì svých rodièù jako jedináèek. Neustále jsem závidìla svým kamarádkám sourozence. V¾dy, kdy¾ mluvily o tom, jak jsou jejich bratøi a sestry nesnesitelní, øíkala jsem si, ¾e já bych taková nebyla, ¾e bych si jich pova¾ovala a chránila je. Souèasnì s námi bydlela je¹tì maminèina maminka...
|
Téma nesmírnì zajímavé. Myslím si v¹ak, ¾e v ka¾dém pøípadì zále¾í na úhlu pohledu. Nechci se nikoho dotknout, proto toto téma budu øe¹it z vlastního hlediska. Øekla bych, ¾e mladá generace nenese celou tíhu problému na svých bedrech, proto¾e se na tomto jevu podepsala celá øada negativních spoleèenských jevù...
|
Maminko, vypravuj pohádku, a» mohu se ulo¾it ke spánku, maminko, já budu zas hodný hoch, to bych ti urèitì slíbit moh. Vypravuj o malém dìvèátku,
co s ko¹íèkem lesem ¹lo k babièce, podívej maminko, já u¾ le¾ím, jak my¹ka budu a nikam nepobì¾ím...
|
Chalupy se zachumlaly do bìlostných záplav, z velikánských bílých ploch vykukovaly jenom kouøící se komíny a od chalupy k chalupì ¹nìrovaly vy¹lapané chodníky. Krajina ztichla a ze v¹ech stran bylo sly¹et jenom ¹tìkající psy a nìkde i skotaèící promrzlá dìcka. Z poèátku bylo v¹echno jako by nadýchané, snìhové...
|
Kdy¾ jsem vèera vystupoval z vlaku, pøede mnou ¹la pomalým tempem stará ¾ena. Pospíchal jsem a nevìdìl, jak ji pøedbìhnout. Nepøíèetnì mì vytáèela. Vtom jsem se zarazil a øíkám si, kam vlastnì pospíchám? Ozvaly se ve mnì výèitky svìdomí, ¾e jsem se v duchu zlobil na ¾enu, která mìla dost èasu a navíc za svoji pomalost nemohla. Celý ¾ivot...
|
Star¹í lidé mì obklopovali ji¾ od mého dìtství. Byli to pøedev¹ím prarodièe, s nimi¾ jsem trávila spoustu èasu a pøijímala jejich lásku a péèi. Obì moje babièky byly velmi aktivní, pracovité a starostlivé. Dìdeèek, kterého jako jediného z prarodièù je¹tì mám, zase dostal do vínku mimoøádné kutilské nadání. S prarodièi jsme hodnì cestovali a poznávali krásy na¹eho domova...
|
Èím jsem star¹í, tím víc si uvìdomují o co jsme pøi¹li, kdy¾ jsme opustili Vietnam, ná¹ domov. Pøi¹li jsme o hodiny strávené se zbytkem rodiny.
V¹echny dùle¾ité rodinné akce jsme za tìch tøináct let propásli. Vánoce, Nový rok, narozeniny, nebo jen náv¹tìvy u prarodièù. Nìkolikrát jsem se pøistihl, jak sedím na lavièce a ti¹e závidím v¹em ostatním dìtem, jak si krásnì procházejí se svým...
|
Stáøí a stárnutí se stalo globálním problémem: ¾ije èím dále ménì mladých lidí a dospìlých a èím dál více star¹ích pracovníkù, dùchodcù a velmi starých lidí. Je tomu tak i v Ostravì a v Havíøovì. Dìti a mladí lidé pøebírají ¹tafetu od poèetnìj¹ích generací ne¾ jsou sami. Na pøíklad na pøelomu tisíciletí bylo v Ostravì pøi Sèítání 2001 na 100 seniorù star¹ích 65 let 129 dìtí do 14 let...
|
Stalo se to pøed více ne¾ ètyøiceti lety. ®ila jsem tehdy v Karlových Varech a èekala své první dítì. A proto¾e jsme bydleli v Tuhnicích, tehdy v okrajové èásti lázeòského mìsta, dosti èasto jsem vyu¾ívala slu¾eb mìstské hromadné dopravy. Byla jsem velmi mladá, ale bøí¹ko, které jsem u¾ mìla pìknì zakulacené, mnì nutilo vyhledávat místo k sedìní...
|
Nad výzvou, pøispìt k otázkám mezigeneraèních vztahù jsem si pøipomnìl malý pøíbìh, spí¹e doporuèení, které se jich týká mo¾ná nepøímo, ale snad pøijde vhod v kru¹ných chvílích, které sou¾ití generací nutnì doprovázejí. Urèitì to znáte, v rodinì z nièeho nic vznikne men¹í bouøe, konflikt. Na obou stranách se vybavují a pilnì pøihazují dal¹í argumenty, atmosféra houstne. Jak z toho...
|
Budí mì nejdokonalej¹í, a ¾ádným technickým zázrakem nepøekonaný budík. Slepice kdákají, mouchy a vèely bzuèí, pøíroda hlasitì dýchá, od sousedního pekaøe voní chleba. Tento budík má takovou schopnost, ¾e mì budí pozvolna, a¾ kdy¾ ho moje mysl sama nenásilnì pøijme. Tìlo a pøíroda jsou synchronní...
|
"Vemu ta¹ek okolokola, jo?" A pøitom na souhlas kývá hlavou a s nad¹eným pohledem na nás si nasouká maminèinu kabelku na rameno. Pak rozkmitá nohy tak, ¾e ta její chùze z kuchynì do obýváku a okolo koupelny zpìt vypadá skoro jako neøízený pád...
|
Tento pøíbìh který vám budu vyprávìt se odehrál u¾ témìø pøed sto lety na horách v jednom zapadlém koutì Vala¹ska. A proto¾e ani po tak dlouhé dobì neztratil na své dramatiènosti a autentickém pùvabu, rozhodl jsem se podìlit se o nìj i s vámi. Je ráno a je¹tì za ¹era...
|
Povídka vztahující se ke ©tìdrému dni. Byla inspirována poslechem sonát Domenica Scarlattiho.
Sonáty italského hudebního skladatele Dominica Scarlattiho, rodáka si mì získaly u¾ v dìtství. Je v nich cosi vzne¹eného a zároveò tajemného, jako by se v nich...
|
Tak nám to u¾ zase zaèalo. Rok se pomalu nachýlil k závìru, venku se koneènì dá plýtvat vodou na horské svahy a v televizi se zase rozhoøel boj o atraktivní filmy pro pobavení èumilù. Ka¾dý, kdo se nechystá pøedvádìt svou fyzickou zdatnost usedne ve dny sváteèní...
|