Moje mladá sestra chodila s mladým klukem. Bylo jim kolem dvaceti a byl rok 1968. Kdy¾ pøijely tanky, jaksi se sobì navzájem ztratili. A asi napoøád. Za pár mìsícù sestra...
|
Zrovna jsem mìla volný den. Bylo pondìlí dopoledne a já si plánovala, co v¹echno ten den zaøídím, ne¾ pùjdu v úterý do práce. Najednou zvoní telefon a na druhé stranì o pøekot mluví maminka na¹í snachy...
|
Prvomájové oslavy patøily v dobì vlády komunistické strany spolu s milicionáøskými samopaly zastupujícími pracující lid pøi písmeny Proletáøi v¹ech zemí spojte se. Vítìzném únoru a velebení velké øíjnové...
|
Nìkteré obrazy z cyklu "Písní kosmických", napøíklad Daidalos XXI., pøipomínají pocity èlovìka, které vizuálnì pro¾ívá pøi klinické smrti, co¾ nìkteøí lidé, kteøí tuto smrt pøe¾ili, podobnì popisují...
|
V pátek ráno, je¹tì døíve, ne¾ se probrali Pavel s Mary, jsem vybìhl do ulice, abych zkusil svou poslední mo¾nost k získání vlajky, která mì pøi ka¾dém procházení kolem prodejny indiánských suvenýrù nesmírnì...
|
Údobí zahrnuté do Knih královských se dá vymezit postavením ©alomounova chrámu a jeho znièením. Bo¾í spasitelné dìní v¹ak nemù¾e být zmaøeno ani nevìrou vyvoleného lidu, ani zlobou jeho nepøátel...
|
To øíkával mùj dìda, kdy¾ vyøezával z lípového døeva své postavièky i figurky pro nás. Vìøily jsme mu to a po staré skøípající døevìné podlaze jsme opatrnì na¹lapovaly, aby...
|
Mnoho vìcí se dá nauèit a nìkteøí lidé jsou schopni nauèit se nepøedstavitelné. Nedávno jsem vidìl v televizi dìvèátko je¹tì v pøed¹kolním vìku hrát na klavír. To, co pøedvedla bylo srovnatelné...
|
Ano, jsou vìci a situace mezi nebem a zemí, nad nimi¾ ná¹ omezený lidský rozum zùstává stát!
Pøedstavte si, ¾e pøesnì pøed ¹esti lety vy¹el v tomto...
|
Nìkteré pøíbìhy pí¹e sám ¾ivot. A daøí se mu to dokonale. Umí na¹e osudy dost pìknì zamotat. Ale mo¾ná... mo¾ná si je nìkdy zamotáváme i sami? Mùj známý mi vyprávìl velmi dramatický pøíbìh...
|
Setkání s andìlem máme v¹ichni za sebou, a ani o tom nevíme. Nemají køídla a zlaté vlasy, ale stále jsou tu a ochraòují nás. Nikdo je nevnímá, proto¾e neupoutávají ¾ádnou pozornost, nekøièí...
|
Ve svých dvaceti osmi letech jsem byla donucena nìco podniknout, abych byla pojízdná. Doposud jsem byla závislá na Vladimírovi, na místní dopravì a na svých nohou. ®ili jsme v Melbourne, ohromném, rozlehlém mìstì...
|
Kdy¾ mi koncem padesátých let minulého století bylo asi tak 4 - 5 let, prvnì jsem zaznamenal ve svém okolí smrt. Zemøela babièka z Mariánského Údolí. ©lo o vzdálenou pøíbuznou...
|
V dìtství jsem si moc pøála býti mouchou, tedy pøesnìji pøemìnu v ní. Pøedstava, ¾e najednou zmizím a budu si poletovat po tøídì, byla fascinující. Navíc, hlavnì pøi...
|