Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
"Nìkteré státy Severní a Støední Ameriky su¾ují povodnì," diktuji Taiovi dal¹í vìtu. Severní Amerika, na které se prohøe¹il minulou hodinu, u¾ má správná velká poèáteèní písmena, ale Tai se nìjak o¹ívá. Bleskne mi hlavou:"Tai, ví¹, co znamená slovo su¾ují?" "Vííím!" kývá Tai hlavou, a aby mì pøesvìdèil, pokládá pero a obìma rukama mi ukazuje...
|
Dnes mì Tai zase jednou dostal! Pøihasil si to s úsmìvem na tváøi a u¾ ve dveøích hlásil, ¾e dostal na diktát "dvójka" a hned se ubezpeèoval: "To je dóbry,ne? Já sem sebe hrrrdy!" Pochválila jsem ho samozøejmì, vysvìtlila mu, ¾e je hrdý na sebe, ne sebe, a pustili jsme se do diktátu. Byl to úryvek z bajky...
|
Minulý týden se Tai velmi tì¹il na úterý. Mìli jet v rámci výuky zemìpisu na exkurzi do brnìnského planetária. Cíl jejich cesty mi Tai vysvìtlil slovy: "Pojedeme na výlet tam, jak ty planetá bìhá okolo... Já tì¹ím!" No a kdy¾ se Tai na nìco moc tì¹í, stává se z nìho hyperaktivní dítì. Ani tentokrát to nebylo jiné...
|
Man¾el zabouchnul dveøe a cupitavým krokem obe¹el auto. Pak mi dvornì nabídl rámì a u¾ jsme si to vy¹lapovali smìrem k nedalekému parku. Pod nohama nám ¹ustilo první nazlátlé listí. Ostatní barvilo vzrostlé stromy do palety tak nádherné, ¾e by ji snad ¾ádný z nás nevymyslil. Inu pøíroda si pøed zimním odpoèinkem poka¾dé zahýøí...
|
Kdy¾ k nám Tai zaèal chodit, panovala právì venku velká vedra. Proto jsem v¾dy postavila na stùl láhev minerálky a sklenici, aby se Tai mohl osvì¾it. Vìt¹inou se na láhev vrhl hned po pøíchodu a ne¾ odcházel, zvládl nejménì tøi ètvrtì litru minerálky. Lahve jsem stavìla na stùl bez výbìru, tak jak mi pøi¹ly pod ruku, a tak jednou...
|
Slovo liguére jsem od mládí, pøesnìji øeèeno od doby, kdy jsem poprvé shlédl film Anton Støelec ostrostøelec mìl spojeno s Vlastou Burianem a scénkou z tohoto filmu. Nikdy by mì nenapadlo, ¾e tomuto spojení trvající desetiletí mù¾e nìco konkurovat. Ale stalo se...
|
Tedy lidi, tak tohle musím zapsat pro èasy budoucí, jaká je nìkdy s psinou "psina". Sedìla jsem dnes na gauèi a ocucávala tu¾ku. Hlavou mi ¹el nápad - jen s ním na papír... Bezdìènì jsem sáhla po karamelce a vyhrabala ji z papírku. Malou fenku, doposud spokojenì podøimující v køesle, to nadzvedlo...
|
Jak se zpívá v jedné písnièce, ráno mi zaèíná u¾ ve tøi a tak se také probouzím. Pro tuto pøíle¾itost mám vedle lù¾ka pøipravenou kní¾ku a osmismìrky. Pìknì si nahrabu pol¹táø, rozsvítím a dám se do díla. Dneska v noci byla pìkná bouøka a já se radoval, ¾e...
|
Na zaèátku prázdnin, mi Tai tajuplnì sdìlil, ¾e "na konec èervenec" nebude ke mnì na hodiny chodit. Kdy¾ jsem se ptala po pøíèinì, vykulil oèi a nad¹enì zvìstoval: "Letíme za babi¹ká-na èi týden!" Nejprve jsem ho jako správná kantorka donutila, aby své sdìlení pøelo¾il do èe¹tiny.Po krátkém zápase s koncovkami a sykavkami jsem se dozvìdìla, ¾e...
|
Nevím co mì to najednou popadlo. Zdálo se mi, ¾e moje neodvratnì se blí¾ící sedmdesátka naléhavì vy¾aduje nìjakou zmìnu. Ne, ne, na mé vizá¾i ne! Dávno jsem smíøena s vráskami, ¹edinami, ochablými svaly. S tím u¾ nic nenadìlám. Naléhavá zmìna se týkala obývacího pokoje, kde jsem chtìla za mìsíc pøivítat své narozeninové hosty...
|
"Radìji tøi kluky, ne¾ takovouhle dívku" øekla babièka, kdy¾ mne uvidìla ve dveøích. Vrásky její tváøe se poskládaly do obrazu køivdy a hlubokého nesouhlasu s mým zjevem. Nijak jsem se nedivila. Tepláky obalené hlínou, otøepenou dírou vyèuhující loket, ani bláto rozmazané po oblièeji nemohly mou poøádkumilovnou babièku nadchnout...
|
Je v¹eobecnì známo, ¾e v ka¾dé trochu vìt¹í èeské èi moravské obci dnes najdeme vietnamského obchodníka. Ani v na¹em mìsteèku tomu není jinak. Usadily se tady ètyøi vietnamské rodiny. Ta první rodina-tehdy vlastnì man¾elský pár- se u nás zabydlela u¾ nìkdy v polovinì 90. let minulého století. Zaèínali...
|
Hrávali jsme si poblí¾ ní, jen¾e jaksi ostra¾itì. Operaèní základna, dokonale odplevelený skalkový Minipentagon, mìl strategickou polohu za plotem tìsnì u køi¾ování dvou silnic. Udivuje mì v¾dypohotovost, kdy se pleèka vìku neurèitého dokázala vynoøit odnìkud z venkovních útrob a s málem ®i¾kovým pokøikem mávat hùlkou...
|
Vzpomínám si na jednu zvlá¹tní pøíhodu ze ¹koly, která se zdá neuvìøitelná, ale opravdu se stala. Chodila jsem tehdy do deváté tøídy "jedenáctiletky". Na nìmèinu jsme mìli výborného profesora, na nìho¾ mám velmi pìkné vzpomínky. Mìl skvìlou vyuèovací metodu. Nabádal nás k tomu, abychom se jazyk "nebiflovali" hodinu èi déle, ale pravidelnì ka¾dý den...
|
Na nejhonosnìj¹í broumovské ulici, Císaøské, bývala taneèní kavárna "Eden". Obvykle na konci týdne nebo o svátcích byla plná hostù. Rovnì¾ já jsem tam rád zavítal, kdykoliv jsem pøijel domù z Prahy a nebylo snad jiného hosta, který by do tìch prostor po ka¾dé vstupoval se stejnì radostným úsmìvem jako já...
|
