Jiøí Rù¾ièka zemøel v Pardubicích v èervenci 1987 na infarkt. Je¹tì mu nebylo ¹edesát, ale pøesto ode¹el tak náhle, ¾e se ani nestaèil se svou rodinou rozlouèit. Vdovu její dosud nepøedstavitelný stav doslova ¹okoval. Je¹tì vèera veèer sedìli...
|
Slu¾ební cesta pro mì není tou nejhor¹í pøedstavou nejbli¾¹ích pracovních dní, zvlá¹tì kdy¾ je úterý. Cestou do své kanceláøe jsem si vyobrazoval trasu cesty a najednou se mi vybavil obrázek známého kraje. Moje klukovské oèi tu krajinu pøímo nacpaly do mého nitra a stále je tam, jako pohlednice se obèas vynoøí a zase zmizí, v té nepøeberné ¹kále ulo¾ených obrazù jako pod rukou sbìratele...
|
V knihovnì jsem tentokrát sáhla po úplnì jiném ¾ánru ne¾ jsem zvyklá. Ale kniha mne zaujala, tak se s vámi podìlím o své pocity. Tøeba to bude dobrý tip pro nìkteré z vás. Svìt je vidìl jako nejhezèí man¾elský pár. Úsmìvy obou, rozdávané na v¹echny strany, v¹ak skrývaly hlubokou bolest...
|
Stýkal se Einsteinem i Jaroslavem Ha¹kem, byl pøíbuzným spisovatele Franti¹ka Langra a Maxe Broda. U¾ na studiích se seznámil s marxismem, a tak není divu, ¾e poté, co upadl v roce 1916 do ruského zajetí, pøipojil se k Øíjnové revoluci a vstoupil na Bucharinovo doporuèení do bol¹evické strany. Znal osobnì témìø v¹echny sovìtské vùdèí èinitele, vèetnì Lenina...
|
Ji¾ jednou jsem zde referoval o pøeètené kní¾ce, o Stalinovi. Tentokrát jsem si v knihovnì vybral publikaci Michala Crichtona Koøist, vydanou v roce 2003 v Kni¾ním klubu. Na ètyøistadvaceti stranách se rýsuje neobvyklé a futuristické téma. Autor pøedvídá, ¾e v brzké budoucnosti dojde ke splynutí tøí progresivních oborù: informatiky, genetiky a nanotechnologie...
|
Kniha je rozdìlena do tøí èástí. První se zabývá faktory, které pøispìly k vzestupu ÈSSD, druhá faktory úpadku. Proto¾e struktura tìchto faktorù je toto¾ná, mají obì první èásti kapitoly se stejnými názvy: hodnoty, zájmy, volièi, program, politika, osobnosti, poradci, spojenci, partneøi - konkurence, volební kampaò a media...
|
Je nová doba. Lidstvo vysílá sondy, aby odhalilo støípky tajemna z vesmíru, a pøitom ignoruje tajemno, které má takøíkajíc pøed nosem. Mám na mysli napøíklad zrození motýla. Nalaï se na èistou mysl, dobro v srdci a opìt se mù¾e¹ dozvìdìt nìco, o èem neví¹, ¾e to ví¹. Jen povrchní lidé si mohou myslet, ¾e...
|
Patøím mezi èasté náv¹tìvníky Mìstské knihovny a nìkdy mì zaujme vypùjèená kní¾ka víc ne¾ jindy. Mezi takové patøí publikace Neznámý Stalin bratøí ®orese a Roje Medvìdìvových, kterou vydala Akademia v roce 2003. Historiètí publicisté v ní odhalili diktátorovu lidskou zrùdnost a stihomam osamìlého masového vraha, ale kniha obsahuje i øadu...
|
Tak jako slepí tápou v na¹em svìtì, tak i my tápeme ve svìtì slepých – nevíme o nich ve velké vìt¹inì nic. A pøece tu jsou. Ale na¹e komunity jsou od sebe vzájemnì odøíznuty. Nevidomí nás nevidí a my je pøehlí¾íme. Malý pøíklad. Kdo z nás zná jméno hluchoslepé Heleny Kellerové, kdo ví nìco víc o tvùrci Braillova písma? A abychom se zamìøili na na¹e prostøedí: Sly¹eli jste nìkdy o knize Nevidomí známí, neznámí? To byl jeden z pokusù nevidomých dát o sobì vìdìt…
|
Tak jako slepí tápou v na¹em svìtì, tak i my tápeme ve svìtì slepých – nevíme o nich ve velké vìt¹inì nic. A pøece tu jsou. Ale na¹e komunity jsou od sebe vzájemnì odøíznuty. Nevidomí nás nevidí a my je pøehlí¾íme. Malý pøíklad. Kdo z nás zná jméno hluchoslepé Heleny Kellerové, kdo ví nìco víc o tvùrci Braillova písma?
|