Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
Ospalé odpoledne, v louèích sluneèních paprskù roz¾íhající se pupeny zlatého de¹tì v rohu plaòkového plotu. Ospalé odpoledne na návsi jednoho seskupení pìti domkù o¾ivené pøíchodem mu¾e a ¾eny...
|
V poezii se èlovìk zastaví a naslouchá, sly¹í vítr zpívat a v duchu si zpívá s ním. V poezii si mnohý v¹imne spøe¾ení koní pod staletou lípu u kaplièky, kam se kdosi pøi¹el pomodlit. V poezii se nejen zastavím, ale natrhám...
|
Kdy¾ èlovìka zaène bolet du¹e, uchýlí se ke vzpomínkám, které sahají do hlubin minulého èasu. "Dnes u¾ zaèíná padesátý rok od té osudové náhody, kdy jsme se potkali, a zaèíná ¹estnáctý ode dne, kdy si pro...
|
I tam u protino¾cù na druhé stranì polokoule má poezie nesèetnì podob a své kouzlo. Je vnímaná jako perla vylovená z moøe. Jako ibis kráèející parkem a shlí¾ející se v kalu¾ích. Jako ferry brázdící zátoku. Jako svítící...
|
Otec na¹eho hrdiny kapitána Poo svého potomka úspì¹nì poèal jednoho veèera po pozøení veliké porce kachny, osmi knedlíkù a kyselého zelí. Aby byl otec naprosto jistý, ¾e se mu potomek opravdu ten veèer podaøí, pøed samotnou vydatnou veèeøí si dal pøedkrm v podobì rybího salátu...
|
A¾ mì sundaj, poøád pobì¾ím. Ale to u¾ budu staøena. Ka¾dá minuta je tady dlouhá jak rok. Èumím do stejnýho místa. Veèer budu v¹echny ty reklamy recitovat. Pøiznávám, na slalom mezi snìhovými vloèkami jsem rozmazlená. Tak teda køeèek v...
|
Adriana ve¹la do dveøí a dvìma krátkými pohyby skopla z nohou boty na vysokém podpatku. Bosky docapkala ke kuchyòské lince, aby si pøipravila kávu. Ne¾-li se voda v kávovaru promìní v lahodnou tekutinu, mù¾e se vzdálit do koupelny...
|
Poezie mìsta vyvìrá z jeho krásy, z jeho neopakovatelné vùnì, intenzity hlasu. A svìtel, a» u¾ dávných plynových lamp nebo výbojek v de¹tivých podveèerech. Poezie prudkého slunce v kupolích nad støechami i...
|
Ne namátkou je poezie ¾enského rodu. Je pøirovnávána k ¾enì. Ke kráse. Koluje a ¾ije ve vìt¹inì z nás od narození. A v lidstvu od vìkù. V my¹lence, písni, slovì, ve ver¹ích. Je jako perla vylovená z moøe. Jako skøivan v oblacích. Jako ¾ivá voda. Nìkdo pøi ètení poezie jihne...
|
"A kolik jsi pøeèetla kní¾ek?" ptají se mì skoro v¹ichni, kteøí se dozvìdí, ¾e jsem vydala vlastní knihu. Jak zní odpovìï? Svìte, div se. Málo! Já ale v¾dycky musím mít v¹echno jinak ne¾ vìt¹ina lidí, a tak jsem asi nevìdomky potvrdila citát od George Bernarda Shawa...
|
A¾ dojde elektøina, a¾ dojde ta v¹edávající ¹»áva, budu zarostlá jak mamut. Pohled na pinzetu bude depresivní. Depilátor nebude mít ¹»ávu. Budu èekat, a¾ ráno vyjde slunce, abych si nevypíchla øasenkou oko. Vlasy...
|
Èím se ®i¾kov tolik li¹í od zbytku Prahy? Je to jeho specifický øád v chaotickém nepoøádku? Ano, ulice Konìvova pøipomíná ¾i¾kovský Las Vegas. Od shora a¾ dolù ke Florenci jsou casina, zastavárny, bazary, video kabinky, vykøièené domy schované za oprýskanými dveømi bez jmen...
|
K napsání fejetonu vás mù¾e inspirovat cokoli. Vìt¹inou se jedná o bì¾né vìci, nìco úplnì v¹edního, nad èím se jiní ani nepozastaví, ale vám to v ten moment pøijde zajímavé. Pøíklad: komáøí bzuèení. Ve tøi hodiny ráno. Komáry nemám ani trochu rád a pijí mi...
|
Èerstvé vdovì Bo¾ce Vaòousové je¹tì nestaèila poøádnì vychladnout man¾elská postel po zemøelém Edmundovi, kdy¾ v hlubokém zármutku pøi svých toulkách po rozkvetlých Riegrových sadech u¾ hledala do svého hnízdeèka nového ptáèka. Bylo pøekrásné jaro. Samotinké jí bylo...
|
Po tragické smrti Ivo¹e P¹enièky uchlastáním v hospodì se na celou ulici snesl klid a stal se ¾ivot nájemníkù jakoby nudný - nic se o nocích nedìlo, a¾ na obèasné hádky cikánù mezi sebou, kdy¾ se vraceli podnapití po pùl noci z hospody U Jí¹ù domù. To byla v porovnání s P¹enièkovými...
|
