Program Malování je
dodáván spolu s operačním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze použít...
Sousedka Alenka vydala se po ránu ze svého pražského bytu do přívozské chaloupky, protože léto volalo. Šťastna došla k brance zahrádky, pozdravila se s růžemi u cestičky a odemkla chaloupku.Vešla. Zavětřila. Cigaretový kouř...
|
Jo jo, taková oáza uprostřed pouště vůbec není k zahození. Když tak jeden klopýtá týdny a týdny rozpáleným pískem a v noci pod zářícími hvězdami si připadá jako na severním pólu, myslí jen na to, jak se na obzoru konečně objeví zelené šešulky palem. A...
|
Srpen 68 - pět písmen a dvě číslice - a kolik vzpomínek se vybaví nám dříve narozeným! Při psaní těchto řádků mám dokonce menší dilema - je dobré stále vzpomínat na vlastně jakákoliv osudová data naší historie? O opravdu neuvěřitelném propletenci našich...
|
Otvírám sáček s oříšky. Řidič automobilu drží ruku na klíčích v zapalování. Šustění pytlíku mu zastavilo ruku těsně před otočením. Všechno se v tu chvíli zastavilo. I šustění. Naše pohledy se střetly. Jeho tvář se...
|
Pěkně to fičelo. Sníh byl měkký, prašný. Dostal se všade. V místech, kde narážel na překážky, se tvořily závěje a na silnicích sněhové jazyky. Polní cesty vedoucí úvozy se začaly ztrácet. Smrčíky i smrčky se měnily v pohádkové bytosti. Tak jsme to viděli my, lidé...
|
Člověk nemusí být ekolog, aby viděl, jaké problémy v dnešním světě přináší soužití lidí a zvířat. A kdo je na tom hůř. Není proto divu, že nedávno se v pískovně za vsí konal sněm zvířat. Hlavní referát měl krocan. Hudroval, že si člověk vymyslel spoustu strojů, které dělají rámus...
|
Když chcete udělat někomu radost, určitě se vám to podaří. Tak poslouchejte, jak se to povedlo mně.
Koupila jsem dvě bonboniéry. Jedna mě zaujala tím, že bonbony se ukrývaly v obalu s jemně fialovými květy, připomínajíc tak dávné...
|
Blíží se závěr těchto snad alespoň pro někoho zajímavých mých životních paradoxů a renonců, jakýchsi střípků paměti, a opět se dostávám k proklaté politice. I když jsem byl jako součást mlčící většiny za totality člověk programově apolitický, přes to se...
|
Žoži, ahojky v nedělním ledovém, leč slunečném, ránu. Už jsme s Windou byly dvakrát venku - před šestou a před půl hodinkou. S Milanovým kloboukem proti odpornému větru a v jeho prastaré - ze...
|
Když jsem nastoupil do Vickovic, vedla v našem souboji dlouho prasata. Bylo jich zde dost, ale já byl natolik nezkušený, že jsem na ně nestačil. Tak jsem se učil litry a litry potu, nespočetnými kilometry našlapanými ve sněhu a nocemi bez postele. Jak se ukázalo...
|
Vlastík nemyslel na nic jiného než na letadla. Vystřihoval je z časopisů a lepil do sešitu, doma vyráběl modely a ve škole o přestávkách aspoň pouštěl z okna papírové šipky. Nad jejich domem se točily nádherné stříbrné stroje, mířily k blízkému letišti, nebo do neznámých dálek. Jak rád...
|
O více než deset let později v roce 1983 jsem vyjel na meteorologickou konferenci "skupiny expertů střednědobé předpovědi" meteorologických ústavů států RVHP do tehdejší Německé demokratické republiky - do Potsdamu (Postupimi). Jel jsem tentokrát...
|
Jistě se každému někdy stane, že se probudí do dne, na který by později nejraději zapomněl. Ovšemže to potkalo mnohokrát v životě i mne, ale to jsem byl ještě mladší a proti takovým zlomyslnostem života odolnější. Zpravidla jsem na to reagoval...
|
To vám jednou bylo jedno písmenko abecedy, které si myslelo, že se bez něho žádné slovo neobejde. Víte, ono bylo tak trochu do sebe zamilované. No, tak trochu! Řekla bych spíš, že až moc! Bylo domýšlivé, jen se podívejte, jak se mu pupík nadýmá pýchou. Ostatním...
|
Do těchto vzpomínkových paradoxů si snad mohu dovolit i zařazení několika svých cest služebních, které se konaly v letech 1970 až 1985. Všechny tři směřovaly na východ od železné opony, neboť na opačnou světovou stranu jsem nikdy nebyl "nominován"...
|
