![]() Nějak jsme se zapomněli u babky na lahvovém. Tak hluboko klesl strýček Jirka z Prahy. Pivo v Praze pil jen jako štamgast točené - plzeň u Šnelů na Malé straně. Tady v té naší zapadlé polodivočině mu musela stačit v partě méně otesaných, ale zato upřímnějších chlapů z polí a lesů...
|
![]() Dostala jsem od autora pana Bohumila Ždichynce tuto krásnou knihu, která měla křest v Trick baru Malostranské besedy. Se všemi šesti autory knihy a legendárním Mirkem Kováříkem a hercem Radkem Bláhou byla atmosféra toho večera umocněna...
|
![]() Vraceli jsme se z návštěvy našich přátel, a jak jsme parkovali, slyšeli jame naše psy strašně štěkat, Manice dokonce vrčet, naše Míša seděla na plotku a syčela zlostí. No to jsme zvědaví, co se děje?... vyhrkl Vladimír. David se po otevření...
|
![]() Před lety (jak ten čas letí) jsem zde popsal postřehy ze země, která je od nás snad nevzdálenější - Japonsko a nyní mě napadlo napsat spíše úvahu o zemi, která je nám nejblíže. Z vyprávění si pamatuji uvedené zvolání a odpověď ve formě ozvěny, které se mě později, při různých příležitostech vybavilo...
|
![]() S laskavým svolením tolerantních čtenářů si dovolím pokračovat v "napínavém" a snad i poutavém líčení toho, co se odehrávalo v "dalších dnech" při tvoření světa a nejprve vstoupíme na chvíli na parketu geologů. Na konci toho "prvního dne" stvoření Země zárodečný plynný a plazmový "kokon" při stále neuvěřitelně vysoké...
|
![]() Svatý Martin, ještě jako důstojník císařského jezdectva, uviděl v chladné noci téměř nahého žebráka. Neváhal a svým mečem rozťal napůl svůj důstojnický plášť a polovinou oděl promrzlého žebráka. Následující noci se mu zjevil Ježíš, oděný darovaným kusem pláště a připomněl slova Písma, že "cokoli učiníš...
|
![]() Kulisy léta se už vyměnily: listnaté stromy jsou teď zlatožluté, lavičky bez babiček a dědečků zůstávají prázdné a mokře se lesknou, křiklavou reklamu na zmrzlinu v blízké cukrárně rozerval vítr na cáry. Jenom pár...
|
![]() Praha žije poezií. V malých kavárnách, kavárničkách, v klenutých sklepeních pražských domů. V duchu se vracím k jedinečnému večeru poezie. Ke křtu nové knížky v půltisíciletí zachovalému prostoru v podzemí na Starém městě. K staletým...
|
![]() Zjistili totiž, že staří lidé s rozvinutými kognitivními schopnostmi mají více mozkových buněk jednoho konkrétního typu. A nejen to. Problematika "superstaříků" trápila vědecké kruhy poměrně dlouho, ale...
|
![]() Jedni moji přátelé, Liškovi se jmenují, mě pozvali minulou neděli na oběd. Sotva jsem dojedl kuře na kari, začal jsem se ošívat. "Copak? Spěcháte někam?" zeptala se hostitelka. "Chtěl jsem se dívat na televizi," řekl jsem rozpačitě. "Teď? Na nějakou pohádku?" "Ano. Jeden můj známý...
|
![]() Večerní schůzky nad přehradou se zúčastnili všichni, až na Jacka, ten dál držel v chatách službu. Měl přijít ještě hlavní rozhodčí, profesor Robert Kovalčík se synem, a redaktor Hrabovský z deníku Práce. Po večeři se konala poslední pracovní porada, vedená hlavním rozhodčím maratónu...
|
Když jsme se nastěhovali do našeho domu v Gosfordu, sdělila mi bývalá majitelka, že budu-li chtít, mohu pokračovat v něčem, co jí dělalo radost. Jsem také ráda když mi něco dělá radost, tak tedy prosím, co to bude...
|
![]() I když my, moderní lidé, v jednadvacátém století máme jiné starosti, přesto se možná najdou zvědavci, kteří se zajímají o to, jak to vlastně vypadalo při vzniku světa. Je docela zajímavé, že i když to bylo pěkně dávno, stále se tak nějak nedovedeme dohodnout, jak se to seběhlo. Teorií o vzniku světa je několik...
|
![]() Ne namátkou je poezie ženského rodu. Je přirovnávána k ženě. Ke kráse. Koluje a žije ve většině z nás od narození. A v lidstvu od věků. V myšlence, písni, slově, ve verších. Je jako perla vylovená z moře. Jako skřivan v oblacích. Jako živá voda. Někdo při čtení poezie jihne...
|