Tak nám to už zase začalo. Rok se pomalu nachýlil k závěru, venku se konečně dá plýtvat vodou na horské svahy a v televizi se zase rozhořel boj o atraktivní filmy pro pobavení čumilů. Každý, kdo se nechystá předvádět svou fyzickou zdatnost usedne ve dny sváteční...

Za dveřmi je Štědrý den. Před chvílí jsem se vrátila od syna, kde jsem si v altánku na zahradě prohlédla stromeček, který nám letos doma provoní Vánoce. A tento pohled probudil vzpomínky na to, jak to u nás vždycky se stromečkem bylo. V mém nejranějším dětství jsme mívali malý smrček. Bydleli jsme tehdy...

Musím se pochlubit, moji hoši, moji bývalí spolupracovníci na mne nezapomínají. Už je to bezmála 20 let, co jsem opustil jejich řady, ale před Vánocemi mě pokaždé pozvou na malé předsváteční posezení u malého pohoštění, hrnku kávy nebo čaje, skleničky vína...

Slíbila jsem, že ze své cesty do Varšavy napíši dojmy. Asi by bylo zbytečné se obsáhle zmiňovat o Evropských projektech. Je to dosti složitá problematika a já se v ní pohybuji už několik let a teprve teď se v tom začínám orientovat. V každém případě je to potencionální zdroj příjmů pro neziskové organizace...

Malý Ondrášek se pomalu šoural tmavou síní před domovní dvéře, aby se ještě před večeří podíval, kde se potlouká to tolik očekávané zlaté prasátko. Celý den si utahoval pásek a tak si myslel, že má přece právo jej vidět, když ten přikázaný půst tak poctivě dodržoval. Sluníčko už zapadalo, ale krajina kolem ještě nebyla v úplné tmě. Nebe bylo krásně jasné...

Co se dá s dětmi dělat ve škole pár dní před vánočními svátky? No, skoro nic. Ať začnete s čímkoliv, vždycky skončíte u Ježíška. Dneska jsme například řešili problém "mezinárodní". Chudáci děti v jiných zemích, kde nosí dárky Santa Klaus. Jezdí na saních a teď, když není sníh... Ještěže my máme Ježíška, ten si poradí vždycky...

Kdo z nás starších by si je nepamatoval! Usedly s námi v malém divadle pražských seniorů U Valšů a povídaly, vzpomínaly, vyprávěly, my nestačili tleskat, protože Saskia Burešová, Marie Tomsová a Milena Vostřáková, stále televizní dámy...

Mistr spisovatel Oldřich Šuleř a Jesenicko je autor mojí nejmilejší knížky "Letopisy v žule". Díky vynálezu internetu jsem při "brouzdání" po něm našel vynikající web lokalitu "Internetový magazín nejen pro seniory" SeniorTip, kde jsem se též zaregistroval...

Začalo to před pěti roky. Vrátil jsem se právě z Izraele, zhýčkaný tamními přáteli a hlavně kávami; takové piccolo v telavivském baru Gordon byla prostě síla, navíc když mi ho přinesla dívka s obnaženým pupíkem a bederními džínami zatraceně nízko...

Nevšední setkání s všestranně nadanou (neváhám ani chvíli, že i talentovanou) ženou mne povzbudilo k jejím obrázkům i obrazům větším napsat o ní, aby její další obdivovatelé se dozvěděli více, než že je malířkou, literárně a publicisticky činnou, že tančí a přednáší...

Vědy přírodní a lékařské vyšinuly se v našem století do výše obdivuhodné. Též český národ může s chloubou jmenovati několik učenců, o tyto vědy velmi zasloužilých. Z těchto mužů přísluší snad první místo u nás Janu E. Purkyňovi. Jan Evangelista Purkyně narodil se roku 1787 dne 17. prosince na zámku Libochovickém v Čechách...

Tak se jmenoval článek, který jsem zde publikoval před třemi roky. Vzpomněl jsem v něm zejména na jednoho ze zakladatelů public relations E. L. Bernayse a ukázal na praktické využití této vědní disciplíny. Povězme si alespoň pár slov o historii a cílech PR, které se donedávna nazývaly prostým slovem propaganda. Tento termín...

Vyjděme z faktu, že dva české betlémy vyjely před Vánoci roku 2004 do Londýna a poté do skotského Edinburghu. Jeden z nich vyřezal Ladislav Štichauer z Rychnova nad Kněžnou, ten druhý vytvořila Anna Vítová z Vysokova u Náchoda. Ani jeden...

Snad každé dítě si přeje mít psa, nebo kočičku, nebo skoro cokoliv co by mělo rádo. No já jsem byla odjakživa "psová" a dokonce jsem i nějakého měla, jako dospělá a nějak to ale nikdy moc nedopadlo. Můj vůbec první byl v Jeseníkách na dovolené v Rejvízu. Vlastně nalezenec, který si mne volil a držel se věrně....