Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
Do poklidného bìhu na¹ich v¹edních ¹kolních dní zasáhlo pár "drobných" událostí - pro dìti v¹ak vítané vzrù¹o. Hned prvním bylo, ¾e dvakrát paní uèitelka - teda já - dorazila do ¹koly pozdì. Autobusy v kalamitì prostì nejely a tak dìti strávily v¾dy první hodinu "na náv¹tìvì" v béèku...
|
Co se "vr" v Poláèkovu Bylo nás pìt? No pøece kdy¾ Bejval Antonín vynalezl hru, která se nazývá "Paliè ceciliánského mìsta Mostravy", a ¾e Èendovi Jirsákovi se to nesmí øíci: "To se vr!" vece Bejval Antonín. Tak odpovìdìl Petrovi Bajzovi, proto¾e s ním byl jedna ruka. Chcete jiný pøíklad...
|
Jedináèek na sebe v¾dycky stahuje mezi dìtmi spí¹ posmìch a rány. Jasnì, ¾e jsem mezi dìtmi nijak oblíbená nebyla ani já. S výjimkou de¹tivých dnù, kdy jsme sedávali "ve dvojce", nebo v na¹em domì èíslo tøi na schodech, zèásti krytých balkóny a já jsem díky domácímu veèernímu ètení mìla v¾dy námìt na vyprávìní. Jako ostatnì i cestou...
|
Je to ji¾ hodnì dávno co jsem se zcela náhodou setkal se zajímavým èlovìkem, jeho¾ ¾ivotní pøíbìh mne zaujal natolik, ¾e jsem se rozhodl podìlit se o nìj i s vámi. Vraceli jsme se tenkrát s pøáteli z na¹í oblíbené turistické trasy z Velkých Karlovic pøes Miloòov, Polany, Bene¹ky a¾ na Soláò...
|
Minule na¹i první "jazykovìdnou diskusi" vyvolalo slunéèko sedmiteèné, které se nìjak propa¹ovalo k nám do bytu a zpestøuje mi moji samotu. Tai si právì psal do se¹itu èíslo hodiny, kdy¾ slunéèko pøistálo kousek od ¹pièky jeho "tornáda"...
|
Divadelní legendy Bedøich Hány¹ a Dana Bufková nav¹tívili pøed èasem Rychnov nad Knì¾nou, s ním¾ jsou spojeni rodinnými koøeny. Pøijeli nav¹tívit mìsto, odkud pocházejí rodièe Bedøicha Hány¹e. Jeho maminka byla z rodu Kosových; proto je doprovázel...
|
Co mají slova v nadpisu spoleèného? Nìkdo z vás mo¾ná tu¹í - ano, dostali jsme se ve Slabikáøi k písmenku "c". Jaký je rozdíl mezi copem a culíkem? Holèièky mají jasno, kluci mi otrávenými pohledy dávají najevo, ¾e téma úèesù je vùbec nezajímá...
|
Koneènì se mi naplnil sen mého dìtství - v lese jsem na¹la zatoulané, nebo mo¾ná odlo¾ené ¹tìnì. Mùj bezmocný miláèek! Jak rostl, byl stále krásnìj¹í, i kdy¾ jsem zprvu neumìla øíct, co to je za rasu. Na obvyklá plemena nevypadl, spí¹ se podobal plavì zrzavému høívnatému lvu. Teprve o mnoho let pozdìji...
|
Skloòovací ètvrthodinky na zaèátku ka¾dé hodiny zaèaly nést svoje výsledky a Tai se vyjadøuje vìt¹inou u¾ podstatnì lépe ne¾ po prázdninách pøed dvìma mìsíci. Tedy aspoò co do správných koncovek. Ponìkud jiné u¾ je to s jeho slovní zásobou...
|
Mám ráda øíkanky pro dìti a tahle, od Jiøího ®áèka, patøí k mým favoritùm.Kouzelný svìt dìtské fantazie mì v¾dycky zahøeje, potì¹í;jak to napsat, aby to nevyznìlo moc pateticky.
Èasto dìti provokuji otázkou:Co myslíte, proè to tak udìlal? Jak to, ¾e se to a to stalo? Na ukázku na tabuli je vìta: Jana nemá kolo. Zeptala jsem se...
|
V technickém muzeu mìsta Brna se pøed desetiletími rok co rok konaly tzv. Listovské rozpravy, malé vìdecké konference pro ¹ir¹í energetickou veøejnost, vìnované památce brnìnského energetika svìtového formátu Prof. Vladimíra Lista. Pøipomenu drobnou...
|
Historie ochotnického divadla "Berani" v Tì¹kovicích se zaèala odvíjet v roce 1897. Tehdy do Tì¹kovic s pohostinským veseloherním pøedstavením zavítal ochotnický krou¾ek ze Slatiny. I v Tì¹kovicích si tehdy zaèali...
|
Já mìla opravdu bájeèného mu¾e toho druhého. Laskavìj¹ího èlovìka nenajde¹. Ale jednu chybu mìl pøece, stra¹nì rád jedl. A podle toho taky vypadal. A tak jsme mu v rodinì støídavì nadávali, ¾e nás taky dìlá tlustými - to se vá¾nì nedalo vydr¾et nejíst a koukat, s jakým nádherným potì¹ením sedí nad talíøem...
|
Po tøech týdnech únavné práce, kdy jsem na Taie musela být jako pes, Tai koneènì pochopil, ¾e se urèité mluvnické vzory musí prostì "na¹rotit", proto¾e jeho oblíbené "já uèil, ale mnì neleze do hlavy" mu k úspìchu nepomù¾e, a zaèal se poøádnì uèit. A tak jestli¾e jsme jeho vìdomosti spoleènì...
|
Èím více mnì rokù pøibývá, tím èastìji se ve vzpomínkách vracím do svého mládí a pøitom se mi v hlavì vybavují pøíbìhy, které mám stále pøed oèima jako by to bylo vèera. Po jedné stranì zelená bukovina, po té druhé hustý smrkový les a uprostøed a¾ na samém konci malebná dìdinka zvaná Nový svìt. Dolù z dìdiny vedla tenkrát køivolatá...
|
