Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
Vyrábìli jsme papírové oveèky. Jednu kluèièí, jednu holèièí. Holky tu svou pojmenovaly Helenka, chlapci mají beránka Fandu. A zatímco se spolu spokojenì pasou na tabuli, pøichyceni magnetkami, odcházíme do tìlocvièny...
|
Celá dlouhá léta jsem závidìla vlastním dìtem, ¾e mohou nosit d¾ínsy. Po málo èem jsem tak marnì tou¾ila, jako po tìchhle kalhotách - znaku volnosti a mládí. Co naplat, nemìla jsem ¹anci. Nejen, ¾e ke ètyøem d¾ínám mých dìtí na ty moje páté jaksi nezbývalo, ale navíc jsem tlustá a tak jsem si...
|
Jak zaèít? Prvním, nebo druhým sloganem? Ve skuteènosti to vùbec není podstatné. V¹echno u¾ tady bylo. Technický rozvoj se témìø dr¾el za ruku s vývojem jazyka. Objevovala se nová slova, nová slovní spojení...
|
"Co chcete dìti nauèit, nauète je do pouti, pak u¾ je to v háji"... to byl oblíbený slogan ve sborovnì v mé minulé ¹kole. Pou» bývala v pùlce kvìtna. Nejspí¹ to beze zbytku platí o kterékoliv ¹kole, touto dobou u¾ dìti prostì vypínají.
Do tøídy svítí slunce, ptáci...
|
Kdy¾ jsme se po ¹edesátém osmém roce zaèali protloukat svìtem jak to ¹lo, uchytila jsem se taky jeden èas na pra¾ských tramvajích. Prahu mám od dìtství ráda a jezdívali jsme tam celé léta ka¾dou chvíli, ale tohle bylo to vùbec poprvé, co jsem opravdu v ní bydlela trvale. Zprvu jsem z tìch døívìj¹ích náv¹tìv...
|
V poslední èásti vzpomínkového "sitcomu" byly, jak je v kraji dobrým zlozvykem, avizovány dal¹í vzpomínky na zapomenuté chutì a vùnì dìtství.
Pøenesme se tedy o pár let, aby nám zavonìly dal¹í chutì dìtství - chutì sobotního odpoledne. Byl to krásný zvyk...
|
Tai pøi¹el na hodinu a oèi mìl "navrch hlavy". Sotva se vysoukal z bundy, vznesl dotaz: "Paní profesorko, a co je to inspektor?" Vzpomnìla jsem si, ¾e jsem zaslechla nedávno nìco o "¹kodné" potulující se po støedních ¹kolách v okolí, a zeptala jsem se: "Máte ve ¹kole inspekci?"
"Teï ne, ale asi pøí¹tí týden...
|
Èím je ¾ena krásnìj¹í, tím musí být upøímnìj¹í, nebo» jen její upøímnost dovede napravit to, co zpùsobila její krása. Není snadné najít klíè k intimnímu ¾ivotu paní Bo¾eny. Chápat a nesoudit. Horoucí a souèasnì vyprahlé srdce paní Bo¾eny zøejmì bylo ochotno zahoøet pro ka¾dou jiskøièku citu. Bohu¾el, èasto se...
|
Období památníkù pøichází do tøídy v¾dy nenápadnì, tak nìjak pozvolna. Letos ho zahájila Ane¾ka: "Paní uèitelko, namalujete mi nìco?" Odmítnout se nedá, schovám milý památník do kabelky a odná¹ím domù. Druhý den pøibudou dal¹í dva a pak u¾ nastává invaze památníkù. Doma nejprve hledám pastelky. Kdy¾ chodily do ¹koly moje dìti...
|
Dcerka se tìm dvìma narodila po úmrtí dvou synù, v dobì, kdy se u ¾eny pøedpokládá spí¹ pøechod. Bylo to opeèovávané ¾ivé dítì, zvìdavé na svìt, vìènì zatoulané ve snech a souèasnì v divokém pohybu. Svou veselostí neustále odnìkud èouhala, vyvádìla, mìla prù¹vihy. Ale její pohled na svìt a lidi...
|
Zneu¾ít kdysi velmi populárního ¹lágru Waldemara Matu¹ky, to je kli¹é, za které mne hanba fackuje. Nic lep¹ího mne bohu¾el nenapadá. Pou¾iju je¹tì jedno kli¹é, a» se hanbou propadnu docela: Zaèíná druhá pohádka na téma "Vùnì dìtství" Sedíte...
|
Nìkdy to tak vyjde, ¾e se v jeden týden sejde mnoho akcí najednou. Tak jako teï. Dìti jásají: "Hurá, budeme se uèit jen ve ètvrtek!" Já vzdychnu: "Je¹tì¾e se budem uèit alespoò ve ètvrtek." No, posuïte sami. PONDÌLÍ: Na ¹kolním dvorku stojí obrnìný transportér...
|
V letech 1946-1950 jsem byl studentem bratislavské Elektrotechnické prùmyslovky. Byla to skvìlá ¹kola a vdìèím jí za mnohé, byla znamenitou pøípravou na mé budoucí povolání. Nejen to, svým studentùm umo¾nila za nevelký peníz získat øidièské...
|
Leckdy je velice tì¾ké vysvìtlit dítìti, ¾e i kdy¾ vlastnì nel¾e - tedy ne ve zlém úmyslu - l¾e pøece. A ¾e ani tak se to nemá. Na¹e z dcer nejmlad¹í Magdaléna vynikala neuvìøitelnou fantazií. Dodnes jsou v rodinì proslulé její básnì o jepti¹ce Hedvice, která pro¾ívá ¹ílenou lásku - co¾ Majda zplodila asi tak...
|
Tohle téma nosím v hlavì u¾ dlouho. Èeské hereèky, kolaborace s Nìmci, pronásledování, ostrakizace, tresty. Je tìch pøíbìhù hodnì. Nìkteré hojnì probírané v tisku i literatuøe, nìkteré u¾ skoro zapomenuté. Kdo si dnes je¹tì vzpomene, ¾e si nìjak smoèila tøeba i pøedstavitelka v¹ech prvorepublikových...
|
