Program Malování je
dodáván spolu s operačním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze použít...
Kdybychom zjistili vzdálenost, kterou absolvoval Josef Švejk jako svoji proslulou anabázi mezi Táborem a Pískem, včetně cesty přes Protivín a dvakrát Putim, ani zdaleka bychom se nedopočítali tolik kilometrů, kolik jich se mnou absolvovala moje krabice od margarínu. Margarín...
|
S Jájou a Josefem Dvořákovými jsme vzpomínali na jejich ši tzu Beníčka před představením v divadelní kavárně Divadla U hasičů. Známý herec, skvělý komik a nenapodobitelný představitel vodníků, jinak hlava rodiny, se sice tvářil, že Jája "stejně všechno ví", přesto...
|
Na jaře letošního roku vyšla pod názvem Deníky Ondřeje Sekory 1944-1945 neobvyklá kniha. Její zvláštnost spočívá v tom, že obsahuje nejen malířovy deníky z věznění za druhé světové války, ale i kreslené obrázky, které...
|
Pejskové nám byli dáni Stvořitelem jako nejvěrnější přátelé. Ale jen za předpokladu, že jim dáme lásku a budeme s nimi umět pracovat. Pak nám dají hodně radosti. Pes není věc, pes je bytost schopná velké lásky. Od dětství byli psíci v naší rodině...
|
Zvířata dodávají člověku tolik lásky. A je jedno, jestli máme psa nebo hada, jen když ho máme rádi. Měla jsem pejska, teď mám kocoura, maminka měla deset koček. Zvířata, to je zkrátka celoživotní láska. V rodinách, kde jsou zvířátka, jsou děti méně sobecké, protože...
|
Vincek Cíců není hlava. Jistě rozumíte: Na absolvování základní školy spotřeboval skoro dvakrát tolik času, než kolik je ho obvykle potřeba. Seznam jeho zaměstnání by počtem mohl konkurovat výčtu biblických jmen...
|
Kdo by nerad vzpomínal na prázdniny! A právě k nim se vážou vzpomínky na moji Dixi, prvního psa, kterého jsem dostala, když mi bylo čtrnáct. Došlo k tomu docela nerománově. U babičky a dědy na vesnici jsem chodila každý den do statku ke Stankovskému rybníku pro mléko...
|
Horké letní odpoledne dolehlo na autobusovou zastávku Želivského. V tu dobu bývá dopravní "sedlo" a na autobusy se čeká delší dobu. Jistě i proto se nad stanicí rozprostřela nuda, bublající a houstnoucí jako správně vařená povidla.
I čekající...
|
"Vyprávěl jsem ti někdy, Koljo, o Kazanovi? To byl pes mého bývalého spolužáka a kamaráda Michala Dyrynka. Tehdy jsme byli ještě hloupí kluci a měli v hlavě jen samé lotroviny. Dneska je...
|
"S tím Švandrlíkem musí bejt švanda!" zabručel si jakoby pro sebe Kolja, když jsem mu dočetl příběh z Chodova. "Taky že je! Vždyť jeho nejlepší přátelé mu jinak neřeknou než Švanda!" potvrdil jsem. "Takže se Švandou je švanda a se Švandrlíkem sranda," huhlal si můj pes...
|
Můj tatínek sice na dobrodruha nevypadal, ale lze doložit, že jím opravdu byl. Před rokem 1936 jsme bydleli v malé michelské garsonce, do které jsme se vešli jen s velkými potížemi. Přesto tatínek usoudil, že místa máme dost, a kdoví odkud přinesl do rodiny štěně vlčáka. Byla to fena a...
|
Záměrem knihy je zamyslet se nad projevy duchovního vzestupu, který v současné době velmi intenzivně všichni prožíváme. Naše těla synchronizujeme se zvyšujícími se vibracemi planety Země a to v nás způsobuje velké změny. Ráda bych se v této knize na některé tyto změny zaměřila...
|
Oldřich Čepelka (nar. 1948) vzpomíná v knížce Maléry a já (vydalo nakl. Petrklíč) na svého otce, také Oldřicha Čepelku. Ten se narodil v roce 1897 a knížka zachycuje několik jeho vlastních "malérů" - tak si dva přečtěte. On táta byl taky pěkný novátor...
|
Přišel jsem k té knížce v knihovně vlastně náhodou a zaujala mne. Když jsem se začetl, překvapilo mne, jak vlastně málo vím - a nejspíš nejen já - o životě jednoho z největších spisovatelů všech dob, Fjodora Michajloviče Dostojevského...
|
Můj pes má rád DROBEČKY, tak jako já. Váš taky? Nééé, já nemyslím ty drobečky, které vám někdy spadnou na zem od stolu, ale "Drobečky (Drbečky) z půjčovny lidských duší" od pana Vlastimila Brodského. Abych to ještě upřesnil, tak Kolja má v této knize rád...
|
