Program Malování je
dodáván spolu s operačním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze použít...
Protože jsem se asi zbláznila, rozhodla jsem se pustit do tvorby webových stránek, neb se domnívám, že Jerry si zaslouží mít vlastní "webovky". A pochopitelně ne jen on, mého srdce šampión, ale i všichni ostatní pejsci, kteří se tady u nás objevili nebo případně objeví. A těm, co se tu neobjeví...
|
Moje další vzpomínka není ani lingvistická, ani neřeší žádný geometrický problém, ale je z oblasti...no, řekněme hygieny. Když jsme asi před dvěma desítkami let začali s manželem pravidelněji jezdit na víkendové "výšlapy" do Hostýnských a Vizovických vrchů, hledali jsme takové trasy, na jejichž konci...
|
Moje vzpomínky cestující klikatými stezičkami se opět zastavily v jazykové oblasti - tentokrát u zádrhele, který kdysi dávno potrápil mou moskevskou přítelkyni Galinu. Galina pracuje již dlouhá léta na Lomonosovově univerzitě v Moskvě, konkrétně na fakultě, kde se studenti nehovořící rusky připravují na studium na...
|
Moje myšlenky v posledních týdnech nějak neoplývají řádem a ukázněností.Právě naopak - skáčou jako blechy. A tak jsem si nevzpomněla na žádnou další jazykovou perličku, ale na geometrickou záhadu, kterou nám bylo řešit, když jsme o prázdninách po prvním ročníku "vejšky" byli...
|
Našeho milého Krtka nebylo snadné přelstít. Pokud si vzpomínám, v době, kdy jsem byla jeho žačkou, se mi to podařilo jen jednou.
Krtek -Chvátal si potrpěl na úpravu v žákovských sešitech, a tak když někdo z nás nějaký zápis v sešitě "odflákl", mohl počítat s tím, že po příští kontrole najde příslušnou stránku...
|
Když tak přemýšlím o našem splašeném tělocvikáři a ruštináři "Krtkovi", uvědomuji si, že s jeho osobou je v mé paměti svázáno víc vzpomínek, jež by stály za zpracování. Následující příběh se udál v době, kdy jsem už nebyla Chvátalovou žačkou, ale již několikátý rok jeho kolegyní.
Vzhledem k tomu, že on nějaký časový...
|
Při vzpomínce na svá setkávání se s ruštinou, která se postupně stala mým oblíbeným jazykem, nemohu nevzpome-nout na lidi, kteří mě s taji jazyka seznamovali, a na místa, na nichž se tak dělo. Na prvním místě se nelze nevrátit k Josefu Chvátalovi, mému učiteli ruštiny na druhém stupni, o němž jsem se tady již zmiňovala...
|
Psala jsem o tom, že se mi na filozofické fakultě sice podařilo studovat mou oblíbenou češtinu, ale že výtvarná výchova tam tehdy ještě v žádné kombinaci neexistovala. Musela jsem se proto rozhodnout, s kterým předmětem češtinu zkombinuji. Rozhodování bylo celkem snadné...
|
Kde se vzal, tu se vzal, najednou byl tady. Dle vyprávění manželky a vnučky se pomalu vyšoural z dřevníku, a aby na sebe upozornil, několikráte se protáhl. Pak prý zamňoukal svým ochraptělým "mně", které vždy působilo dojmem, že se právě vrátil z flámu. Věděl jsem o něm, že nás navštěvuje celou zimu...
|
Začátkem srpna jsem jel s Příborskými turisty do Jeseníků. Poprvé jsem navštívil Jeseníky v roce 1955 na kole. Jeli jsme z Krnova přes Město Albrechtice, Zlaté Hory, Jeseník, Bruntál a zpět do Krnova. Cestování celkem dost nepohodlné, ale byli jsme mladí. Já s bratrem jsme si tehdy museli na kola vydělat na brigádách...
|
Už jsem se zmiňovala o tom, že na filozofickou fakultu mne původně zahnal fakt, že tam mne při přijímačkách neohrožoval tělocvik ani hudební výchova. Ono to s mojí muzikálností bylo dost podobné mému pohybovému "talentu"... Rodiče se nejprve snažili vzdorovat přírodě, ale jejich snažení...
|
Tak jsem zase nedávno zaslechla na svou adresu, když jsem se bezelstně přihlásila ke své bývalé profesi:"Jůůů, úča! To zase bude!" Tohle stručné zvolání mne vyprovokovalo k tomu, že jsem začala přemýšlet, kdy a proč jsem se pro tu "úču" vlastně rozhodla. Po dlouhém přemýšlení jsem došla k závěru, že...
|
Dnes vzpomínky na svoje sportovní trápení uzavřu a příště se už zase budu věnovat příjemnějším vzpomínkám. Ale nejprve ještě vzpomenu na svou "spartakiádní exhibici" a také na osobu, která byla příčinou toho, že jsem na sportování zanevřela navždy. Začal nový školní rok, na jehož konci se měla konat...
|
Cesta směřuje k Březnu, ale my odbočíme vpravo, kde nás zaujme v polích osamělý nenápadně se zvedající kopeček porostlý travou a několika keři. Podobných kopečků ve Středohoří nacházíme desítky. Ten náš s nadmořskou výškou 326,5 m se nazývá...
|
Nedá se nic dělat - já a tělocvik jsme zkrátka spolu nikdy neladili. Ještě že jsem aspoň tu a tam našla srovnatelnou "spolunešiku"! Ta nejkvalitnější se mnou chodila do třídy na gymnáziu, vlastně jedenáctiletce - tak se tehdy tento druh střední školy jmenoval. Svůj "špičkový výkon" (a měl by být spíše označován...
|
