Program Malování je
dodáván spolu s operačním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze použít...
Začínal dost brzy. S dědou jsme šli vysekávat z ledu - tenkrát byl každým rokem - haltýře s rybami na podzim pro tuto příležitost nachytanými a uloženými. Bývaly dva až tři. Ten třetí nebyl pokaždé. Jen když se povedlo chytit...
|
Doufám, že mi dáte za pravdu, když tu nyní všem sdělím "sladké tajemství", že Vánoce už dávno nejsou svátky klidu a spokojenosti. Úmyslně jsem zde vynechal slůvko "mír", protože už je bohužel tak nějak zprofanováno... Všeobecného předvánočního...
|
Klouzavé dny nemá nikdo rád. Lidé padají jak nahnilé plody k zemi a nadávají na mizerný život. Já, Jitka Mumísková, se dnes za oknem směji nechtěným pádům na náledí a libuji si, že ven půjdu až večer. Kalendář ukazuje dvacátého čtvrtého prosince...
|
Stalo se dávno před mnoha roky, když jednou takhle před Vánocemi se brouzdal počítačem jeho majitel a našel někde pár moc pěkných obrázků. Ty by se určitě líbily mojí ženě, ona je taková romantická duše - a stáhl je do její složky. Jenže ta romantická duše...
|
Kocourkovské poměry v naší lidové armádě mohu dokumentovat i dalšími příhodami, které by bylo škoda opomenout. V polovině října 1958 jsem nastoupil jako svobodník aspirant na půlroční prezenční službu do Bratislavy, kterou jsme jako budoucí hlavní...
|
Soboty, které tehdá vyšly jako klouzavé, tedy volné, a neděle jsme s Danem věnovali myslivosti v okolí Červených Janovic až po Tupadly. Nějaká ta stovka zajíců nebo bažantů - to nebyl žádný problém. Bývaly to prelimináře, tedy počty byly předem určené...
|
Vyrostla jsem na sídlišti. Typická měšťačka. Když jsem se kdysi seznámila se svým sportovně založeným mužem, uměla jsem si přivolat výtah tlačítkem, bezpečně přejít rušnou silnici mimo přechod a prstem napsat na sklo...
|
Vím, že zejména ta lepší, něžnější část lidstva není příliš ráda, když pánové vzpomínají na svá léta vojenská. Ale přesto, ač svou náturou realistický pacifista, nemohu si pomoci a alespoň několik vojenských trapasů a paradoxů sem prostě musím zařadit. Nikdo...
|
Uprostřed jednoho pšeničného pole postavili brzy na jaře strašáka. Sám se tomu divil... Proč tak brzy, osení je sotva po kotníky, koho by zajímalo, ukrást se nedá a zrníčka taky ještě nemá, zbytečně se tady nachladím, ani kabát si nemůžu zapnout, dali...
|
Ideální dovolenou si představuju jako lehátko na nádherné pláži obklopené mrazáky se zmrzlinou. Ve skutečnosti se trmácím s báglem na zádech tou nejsložitější ferratovou cestou dobývat nějakou horu. Potím se jak maturant před komisí, klepu víc než nejubožejší...
|
S "vrcholovým" sportem, samozřejmě naprosto amatérským, jsem skončil asi v šestadvaceti letech, tedy poměrně brzy, a pak jsem se oženil. Nestěžuji si, každé životní období má své kouzlo, že? Naštěstí jsem přece jen stále mohl prohánět...
|
Už vím, proč můj muž tak miluje skály. Rozumím tomu čím dál víc. A rozumím tomu, že s tím souvisí jeho potřeba samoty. Když se
ocitnu na skále nebo přímo v horách, také se pokaždé snažím si tu najít pár minut jenom pro sebe...
|
Docela by se mi líbilo mít doma takovou pěknou starobylou lampu ze žlutého kovu, jak se dnes říká všemu, co není ze zlata a přitom jako zlato chce vypadat. Pečlivě bych ji oprášila, rukávem svetru vyleštila, a protože...
|
Jednou mě a kolegu Mirka zanesly služební povinnosti do sklárny, kde se ještě vyrábělo. Mirek byl prima chlap. Vejtržník, dobrák, ale nikdy ne podrazák. Jen si nekomplikoval život maličkostmi. V první hale jsme šli kolem několika skleněných koulí, do kterých se...
|
Tyto mé životní vzpomínky asi zaujmou spíše mužskou část zdejšího čtenářstva a navíc tu sportovně naladěnou, ale třeba budou zvědaví i ti další... Už jsem tady kdysi kdesi napsal, že jsem vlastně chtěl být profesorem tělocviku a zeměpisu, a tak i když jsem si tuto...
|
Nový senior
