Tak už mám vybudovanou pozici a nebo vlastně poleh (nebo pelech?) ze kterého se nedám jen tak vystrnadit. Jenom jedno se jim nepodařilo. Zajistit mi psí záchodek pod křeslem. Namočený čumáček není nic dobrého. Navíc ono se dají venku aspoň přečíst nějaké vzkazy...

Možná si někteří čtenáři vzpomenou na moje loňské povídání o houbách. Jak jsme sbírali a sbírali a pak šli dom s plnými košíky a s lítostí, že už ty krásné hnědé poddoubky nemáme kam dávat. Letos je to s houbami mnohem horší...

Když to domů přinesete, je to takový uzlíček chlupů, vytřeštěný očíčka koukají do stěn krabice na boty, a pokud se povede, i na horu na ty podivné tvory, které dělají jakési podivné věci. Pokud je nedělají se mnou,říká si štěně, je mi to celkem jedno...

Mám kamarádku Evičku, která vytvořila nádherný blog, ve kterém si pohrála s psími kamarády a jejich rasami. Když jsem si ten blog prohlédl, pochválil jsem její práci. Evička se mě zeptala, jestli mám pejska a jakou rasu. Tímto jí odpovídám. Myslím si, že by to mohlo pobavit i ostatní čtenáře...

Jen mlha táhnoucí se krajinou může snížit jejich velikost a krásu. Jen slunce na své pouti je může všechny shlédnout.Ale jen člověk je může mít rád. Jsou výzva,jsou cíl, jsou naši každodenní souputníci. aždý z nás je má ve své duši.Stářím nám připadají vyšší a vyšší. Vybíráme si ty stále nižší a nižší, abychom nezemřeli na cestě, a...

Tak, kola jsou už naložena v přívěsu, tašky, kufry a batohy spolkl zavazadlový prostor a pomalu se usazujeme na sedadla autobusu. Jedeeem... Směr, jakási vesnička (anebo je to městečko?) ve Žďárských vrších. Jak to vlastně začalo...

Tak už mám za sebou pátý den osamění. Jak dopadla sobota, to jsem již čtenářstvu sdělil. V neděli bylo počasí pod psa a protože jsem neměl koho vyhnat pro pivo, vyrazil jsem za zdravím. Cesta na Podbozkov je trochu do kopce, ale v její polovině se nachází krásný hotýlek Podspálov. Podle svého zvyku jsem dojel na křižovatku, poseděl chvilku na lavičc...

V pátek v poledne jsem vyprovodil svoji ženu na autobus. Jak jsem tam tak stál a dával pozor, jestli ještě náhodou nevystoupí, sledoval jsem tabuli s různými strašně důležitými informacemi, třeba jak se jmenuje ta skupina co dělala randál minulou sobotu v noci a nebo kdo přijede produkovat další hluk příští týden. Občas jsem kouknul jestli ještě autobus stojí na místě a...

Po Novém roce nás babička dovezla do Hory (Kutné). Jely jsme rády v domnění, že tam bude klidněji, a že táta bude mít méně starostí. Ale v Hoře byl častější poplach než v Plzni (v blízkosti je Kolín - průmyslové město). Bylo zakázáno jezdit a tak taťka mohl za námi přijet jen 1x za měsíc a proto jsme se rozhodly...

Prvý ranný vlak na Žilinu bol rýchlik, ale nezašiel ďaleko. Strhol elektrické vedenie tak nešťastne, že zatarasil obidve koľaje. Všetka ťarcha vlakov sa sústredila na osadenstvo "Bunkra". Michal, Bacil, Francúz i Drobček dostávali poriadne do tela...

Zobudil sa na to, že sa dusí. Otvoril dvere na balkón. Záchvat otriasol prudko celú Michalovu postavu. Mával to stále častejšie. V minulom roku ho posielali lekári kade-tade po vyšetreniach, ale nezistili príčinu. Pomohlo mu až teplé leto s tiež pitie čaju z...

Nočné sídliskové ticho pretne kvílivý a škrekľavý hlas ženy: "Ty špina, necháš ju!" Nasleduje séria podivných zvukov, stony, následný dupot nôh po dlažbe. O štyri poschodia vyššie sa prebudí muž. Má ľahký spánok a relatívne vysoký vek. Vyjde na balkón...

Tam ve vysokých horách, kde kdysi byly neprostupné lesy, se narodila říčka Jizera. Jako správná dívka, která se musela prodírat houštinami a skalnatým korytem, pod vysokými kopci, nabírala síly z potoků a potůčků. První takový přispěvatel je její menší sestra Jizerka...

Klub vojenských veteránů Babiny občanské sdružení se sídlem v Rýdeči č.7 (České středohoří) je zájmovou, otevřenou a nepolitickou organizací, která sdružuje bývalé vojáky VÚ 6174 Litoměřice (7. spojovací pluk, 55. spojovací prapor) a další s obdobným vojenským zaměřením v minulosti...

Když jsem byl malý chlapec, tak metr nad zemí, přestal jsem se zajímat o koloběžku. To byl pokrok v dopravě z hlediska malého kluka. Od koloběžky věčně otlučený kotník si odpočinul a tak se konečně mohl zotavit. Moje první kolo bylo dámské. Nástup byl bez problémů a tak se "drandilo" po ulicích města. Provoz byl po válce docela malý...