Musím vypadat nìjak obzvlá¹» hloupì, ¾e mì èasto oslovují prùzkumníci veøejného mínìní. U Alberta oslovil mì peèlivì obleèený staøík, poté mì doprovázel mezi regály a polo¾il mi pøi tom asi tøicet otázek. V¹echny se týkaly mé...
|
25 let od rozdìlení ÈSFR. Pøiznávání dùchodù lidem s pracovní minulostí ve spoleèném státì má svá pravidla. Od 1. ledna 1993 se Èesko i Slovensko staly samostatnými státy, co¾ mìlo dopad té¾ do oblasti dùchodù. Pøiznávání...
|
Na jedné párty jsme babièku seznámili s paní Marií. Ta se potom ujala babièky do té míry, ¾e ji vyzvedávala na výlety, kdy¾ jsme pracovali. Dokonce jí sehnala jednou v týdnu úklid u slepého èeského pána. Dostávala za tuto...
|
Jistì se ka¾dému nìkdy stane, ¾e se probudí do dne, na který by pozdìji nejradìji zapomnìl. Ov¹em¾e to potkalo mnohokrát v ¾ivotì i mne, ale to jsem byl je¹tì mlad¹í a proti takovým zlomyslnostem ¾ivota odolnìj¹í. Zpravidla jsem na to reagoval...
|
Spíme pod rùznými dekami jednodu¹e i slo¾itì pro¹ívanými, vzorovanými, tenkými i tlustými, v pastelových barvách umìlých vláken a rùzných ekologických støi¾í. Co je uvnitø nadýchané pokrývky nikoho...
|
To vám jednou bylo jedno písmenko abecedy, které si myslelo, ¾e se bez nìho ¾ádné slovo neobejde. Víte, ono bylo tak trochu do sebe zamilované. No, tak trochu! Øekla bych spí¹, ¾e a¾ moc! Bylo domý¹livé, jen se podívejte, jak se mu pupík nadýmá pýchou. Ostatním...
|
To¾ (to slovo jsem si zamiloval, proto¾e ho hodnì u¾íval zakladatel státu, který (ani zakladatel ani stát) u¾ - bohu¾el - není mezi ¾ivými). Potì¾kejte si to slovo na jazyku: ucítíte jeho hutnost, jeho záva¾nost, jeho u¾iteènost, jeho sobìstaènost. Øeknete "To¾" a...
|
Josef Scheybal, správce sychrovského zámku, proslul v druhé pùli dvacátého století jako archivalista a vynikající znalec mordù a senzací uplynulých staletí. Kdy¾ jsem zazvonil u sychrovské branky, mìl u¾ pan Scheybal vìt¹inu dávných archiválií svìta zloèincù ulo¾enu v...
|
Do tìchto vzpomínkových paradoxù si snad mohu dovolit i zaøazení nìkolika svých cest slu¾ebních, které se konaly v letech 1970 a¾ 1985. V¹echny tøi smìøovaly na východ od ¾elezné opony, nebo» na opaènou svìtovou stranu jsem nikdy nebyl "nominován"...
|
Kdo rozumí stromùm nejlépe? Pøirozenì lesník. A tím právì je nìmecký autor knihy pro dìti "Sly¹í¹, jak mluví stromy?" Peter Wohlleben. Uèí malé ètenáøe, aby se na stromy v lese dívali nejen jako na ¾ivoucí organismy, ale doslova jako na originální "bytosti", které se...
|
Pøíhoda, kterou vám chci vyprávìt, se odehrála skoro pøed 40 léty a stala se na úplném zaèátku na¹í emigrace v letech osmdesátých. Pár mìsícù po tom, co jsme se "zapomnìli" vrátit z na¹i dovolené v Nìmecku, jsme bydleli v mìsteèku Krefeld 40 km od holandských...
|
Zprávy po internetu a dopisy od pøítelkynì Jarmilky z domova dostávám èasto a jsem za nì velmi vdìèná. Její poslední dopis je pro mì ale neocenitelným dárkem:"Teï tomu bude u¾ deset let, co jsme byli v Austrálii, ani se tomu nechce vìøit...
|
Krajiny sopeèného pùvodu mají své kouzlo - jsou nejen krásné a zajímavé po stránce pøírodovìdné, ale i vdìèným námìtem k malování. Inspirativní jsou majestátné ku¾ely jednotlivých sopek, celkové pohledy na...
|
Myslím, ¾e to bylo nìkdy koncem roku 1969 nebo u¾ v sedmdesátém, dalo by se to pøesnì zjistit nahlédnutím do archivu, ale ta pøesnost není tak dùle¾itá. Zaèínalo období normalizace a samozøejmì ¾e i na¹e studio, jako dùle¾itý sdìlovací prostøedek...
|