Máte zrovna volnou chvíli, kousek vzácného èasu? Staèí se jen v pohodlí posadit a kliknout na odkaz krátkého filmu, který je v¾dy po ruce. Iluze...
|
"Bude pr¹et, Lesan ¾ere trávu," øíkával dìda malému chlapci, kterým jsem byl, kdykoliv jsme spolu nìco kutili na zahradì a rozjívený vlèák ustal v radostném...
|
Ve svém sousedství na Novém Zélandì nejvíce rozprávím s Johnem, kterého potkávám na vedlej¹ím golfovém høi¹ti se 2 psy. On je mí¹enec Èíòana a Irky...
|
Nejsem schopen si vzpomenout v kolika letech, myslím letech svého ¾ivota jsem toto tvrzení sly¹el poprvé, zato si pamatuji, ¾e od star¹ích...
|
©pína smíchovské ulice kontrastovala se zelení Malostranského høbitova. Malostranský høbitov je dnes prakticky park. Vyasfaltované cestièky lemují lavièky...
|
Tak u¾ brzy bude zase v¹echno ve starých kolejích. ©koly se zaplní ¾áky a studenty, v práci u¾ taky nebude chybìt tolik kolegù a hromadná doprava bude opravdu hromadná. Zá¾itky z prázdnin a dovolených...
|
Kdy¾ jsem se v létì 1989 dostala do Paøí¾e a oslavila s rozjásanými Paøí¾any 200 let dobytí Bastily, ptal se mì tamìj¹í mùj známý, copak...
|
Francouzský neoklasicistní malíø Jean Auguste Dominique Ingres prohla¹oval za základní zákon opravdového malíøe následující:Hlavní úvahou dobrého malíøe je, aby promyslel celek svého obrazu, aby...
|
Ba»ù¾ek se toho dne tì¹il do ¹koly a nemohl se doèkat, kdy tam u¾ koneènì vyrazí. Chodil do ¹koly rád, chodilo tam plno jiných ba»ù¾kù, tak jak oni...
|
Je tomu ji¾ deset let. Rozhodnutí zdánlivì samozøejmé, se samými otázkami, proè a¾ v ten den, proè ne døíve, proè následovala opakování...
|
Byla jednou jedna babièka, ale nebyla to obyèejná babièka, byla to moje babièka. Umìla pìknì hubovat, daleko lépe jí ale ¹lo vyprávìní pohádek...
|
Rozhodla jsem se nekouøit. Jednak mi do¹ly èeské cigarety a pak jsem to vypustila pøed Marcelkou a její "Já vím" mì zavazovalo. Poslední cigárko...
|
V dobì stìhování do panelového domu se nájemníci stìhovali i se svými mazlíèky. Vìt¹ina z nich bydlela pùvodnì na vesnicích, které musely...
|
Pøed lety jsem se, plna zklamání a hoøkosti, zaøekla, ¾e u¾ n i k d y nic nepodepí¹u. Ani øádku, nato¾ znovu nìkolik vìt nebo snad, nedej bo¾e, dva tisíce slov...
|