... a nevypadal jako Bùh, ale jako svìtlo. Koncentrovaný záøivý bod, ze kterého v¹emi smìry vychází proud svìtla. Pokud se proud dotkl nìèeho ¾ivého, tak to rozzáøil. Svìtlo explodovalo v ka¾dém èlovìku, kterého se dotklo, a byla to nádherná podívaná. Zvlá¹»...
|
Mydláøùv dùm by správnì mìl být pra¾ský dùm, v nìm¾ kat Mydláø bydlel. Ale pro mne tomu tak není. Mydláøùv dùm - to je pro mne chrudimský dùm èp. 74, který jsem poznala v dobì mých studií. Kdy¾ jsem jako ètrnáctiletá...
|
Bylo nebylo, tak zpravidla zaèínají pohádky, ale tohle není pohádka ale skuteènost. Není tomu tak dávno, kdy SeniorTip zaèal zveøejòovat kouzelné obrázky na¹eho ilustrátora Mirka ©estáka, jinak mezi dìtmi i dospìlými zvaného kouzelníka Èáryfuka...
|
Zdravíme z Muzea rekordù a kuriozit Pelhøimov. Máme otevøeno ka¾dý den od 9 do 17 hodin a senioøi toho v hojné míøe vyu¾ívají. Rád bych vás ale oslovil je¹tì intenzivnìji - proto ní¾e uvedený èlánek a v pøíloze fotku 88leté para¹utistky k inspiraci. Senioøi vítáni...
|
Slovanské národy mají sudièky, které pøi pøíchodu èlovíèka na svìt mu pøedurèí cestu ¾ivotem.
Sudièky byly i pøi vzniku Èíny, myslím, ¾e se jim tam øíká èo-budje. Prý byly ètyøi, jedna...
|
"Táto, vstávej! Co to tam je?" Nemilosrdnì burcuje maminka. Je desátého ledna, pùl sedmé ráno. Den se rodí velmi pomalu. V¹e je zastøeno ¹erem. Skrz okno pokojíku, které tvoøí nevýslovnì ostrou hranici mezi pohodou vytopené svìtnice a slotou venku...
|
Tak to vidíte! Pán mì stále uhání, u¾ jen abych zaèal psát, a» u¾ se prej do toho pustím, a sotva¾e opravdu zaènu, tak - no pøece ho sly¹íte? Zavrtal se do svýho pelechu a odfukuje, a¾ se hory zelenají. Urèitì se mu teï zdá, ¾e je v jiným svìtì, kde je v¹echno v poøádku, nikdo...
|
Byl jednou jeden chlapeèek, anebo to byla holèièka, ono se to v tomto vìku tì¾ko pozná, kdy¾ je vidìt jenom hlavièka, tak radìji øekneme, ¾e to bylo dítì, no a to dítì velice rádo poslouchalo pohádky. Je¹tì neznalo písmenka, ale zato mìlo bujnou...
|
K napsání fejetonu vás mù¾e inspirovat cokoli. Vìt¹inou se jedná o bì¾né vìci, nìco úplnì v¹edního, nad èím se jiní ani nepozastaví, ale vám to v ten moment pøijde zajímavé. Pøíklad: komáøí bzuèení. Ve tøi hodiny ráno. Komáry nemám ani trochu rád a pijí mi...
|
Èas je neúprosný a tak se stalo, ¾e po dvou letech úmorné døiny ve slévárnì Vladimír mìl v¹eho dost. Smluvil si schùzku s nadøízeným a poprosil ho, a» ho vyhodí. Ten se divil, co ho to napadlo za nesmysly. Vladimír mu vysvìtlil...
|
Aèkoliv to zní paradoxnì, dalo by se øíct, ¾e jeho i mùj vnitøní svìt je svìtem samoty. Jeden chlapec se mi svìøil: Aèkoliv jsem mezi lidmi, pøesto jsem stále sám, mezírkou svìtla váben, noèními mùrami obetkán. Vzala jsem ho v duchu za ruku...
|
Poèet èeských dùchodù zasílaných ÈSSZ do zahranièí roste. Od roku 2010 se zvý¹il o více ne¾ polovinu.
Èeské dùchody míøily v loòském roce do celého svìta, exotické destinace nevyjímaje. Èeská správa sociálního zabezpeèení (ÈSSZ) v prosinci...
|
Dal¹í postavou z poèátkù na¹eho filmu, kterého jsem mìl èest osobnì poznat, byl sedmdesátník Jan Kolár. Sedmdesát let, celý lidský vìk, z nìho¾ èasový odstup vytøídil u¾ dávno v¹echny bláhové sny mládí. A pøece Janu Kolárovi byly dopøány vavøíny, solidnost a posvìcení...
|
Kniha lékaøky Marlo Morgan podávající svìdectví o kmeni australských domorodcù, který aè ¾ije zcela primitivním zpùsobem ¾ivota, je duchovnì nejvyzrálej¹í rasou na planetì Zemi. Marlo Morgan se do divoké bu¹e dostává ve svých padesáti letech a zpoèátku vùbec netu¹í, o co jde...
|