Zasmìjme se
29.10 - Obèan pøedlo¾il na úøadì ¾ádost. Úøedník ji pøeèetl a pravil: Pane, tady vám chybí teèka.
Tak ji tam laskavì dopi¹te.
Ne, ne, to nemohu - to musí být stejnou rukou.
Uchazeè o zamìstnání ve státní správì pøijde k pohovoru. Pøíslu¹ný úøedník mu povídá: Tady ètu ve va¹í ¾ádosti, ¾e jste èestný, upøímný, férový a pravdomluvný. Je mi líto, ale s tìmito vlastnostmi vás do na¹eho úøadu pøijmout nemù¾eme.
Úøednice se ptá: Proè si vlastnì chcete dát zmìnit jméno? V¾dy» jméno Po¾ár není tak ¹patné.
To je sice pravda, ale kdy¾ telefonuji a øeknu tady je Po¾ár, tak v¹ichni abych hned volal hasièe a zavìsí.
Jak dlouho jste vdaná, paní? ptá se úøedník.
To myslíte celkem nebo jednotlivì?
Úøedník onemocnìl. Kolegové ho nav¹tívili v nemocnici a on se slabým hlasem ptá: Máte teï víc práce, ¾e?
S tím si nedìlej starosti, chlácholí ho kolegové, chtìli jsme si tvou práci rozdìlit, ale zaboha jsme nemohli zjistit, co vlastnì dìlá¹!
Pøijde dáma do kontaktní kanceláøe, kde chtìla navázat známost pomocí poèítaèe. Úøedník jí øíká: Chtìla jste poznat nìkoho poddajného, tichého a sladkého. Ná¹ poèítaè vyhoví ka¾dému, a tak vám vybral jablkový závin.
Pavel